DĚJINY KARTOGRAFIE

Nejstarší známá mapa

l      Pavlovské vrchy

l      Stáří 24 – 25 tis. let.

l      uloženo v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kopie v pražském Národním muzeu a jeho reprodukce např. v Národním muzeu ve Washingtonu

Nejstarší mapy

l    Archeologické nálezy :  Švýcarsko, Sibiř, Kavkaz aj.

l    Zobrazují malé území, schematické, měřítko nepřesné.
Materiál (dle dostupnosti) : kámen, dřevo, kůže, kosti, atd.

Starověká kartografie

l     Nejstarší nálezy: Babylónie (6 st. př.n.l.)

l     Egypt : vysoce rozvinutá geometrie (mapy na papyrusu)

l     Čína : (3 st.n.l. 1:5mil)

l     Mexiko, Peru: 

l     Řecká kartografie: vysoká úroveň (poznání kulového tvaru Země, konstrukce prvních kartografických zobraz. metod)

l     Anaximandros z Milétu

l      Aristoteles – Důkaz kulatosti Země

l      Dikaiarchos z Mesiny – vnáší matematické prvky (první rovnoběžka: Gibraltar – Rhodos)

l      poprvé použil zeměpisnou síť Eratosthenes

l      Thales z Milétu: gnómonická projekce

l      Appollonius

–       autor ortografické projekce

l      autor ortografické projekce Hipparchos z Nikeje

–       autor stereografické projekce,

–       rozdělil kruh na 360 dílků (dříve 300)

l      zavedl výrazy šířka a délka Krates z Milétu

–       vytvořil globus, na něm předpověděl osídlení na opačných polokoulích

Klaudius Ptolemaios

l     vyvrcholení antické kartografie

l      Geografiké Hyfégésis - 7 svazků

l      nejnovější poznatky do nové mapy světa (i chyby)

l      mapy, seznamy, popisy ...

l      Ptolemaiovo zobrazení (lichoběž.)

l      zavedl pojem „topografie“ (= zemský povrch)

l      Země je nehybný svět všehomíru

l     chybný rozměr Středozemního moře

l     zavedl kopečky, pravidelně používal zeměpisnou síť

Římská kartografie

l     Podřízená potřebám popisným a administrativním

l     Pochodové mapy

l     Nepoužívá zobrazovacích metod

l     Nejvýznamnější dílo: Agrippova mapa

STŘEDOVĚKÁ KARTOGRAFIE

l     Evropa: Úpadek kartografie (kruhové mapy s Jeruzalémem uprostřed, Středozemním mořem, Donem a Nilem )

l     T-mapy

l     Ebstorsfká, Herefordská

l     Arabové: Navázali na starověkou kulturu.  (Al Idrísí)

l     Geometrické tvary

l     Málo nových poznatků

l     Přesná měření

Konec 13. st.

l     Objevuje se nový typ map: Portulánové – kompasové mapy (portolan= psaný návod pro pobřežní plavbu)

l     Souvisí se zavedením kompasu (směrové růžice)

KARTOGAFICKÁ RENESANCE

l      14.-16. století

–       vliv

–       znovuobjevení Ptolemaiova díla – 1405, utečenci z Cařihradu

–       vynález knihtisku – tisk z dřevořezu, později z mědirytiny (Jan Gutenberg, 1396-1468)

l       velké geografické objevy

l       nové poznatky, které dostala kartografie za úkol zpracovat

l      potvrzení kulatosti Země (F. Magalhâes)

l      velký přínos pro evropskou vzdělanost

l      střety mezi novými poznatky a církevními předsudky

l      rozvoj geografie a kartografie – mapy dostávají pevnější vědecké základy (nové poznatky Koperníka, Bruna, Galilea)

l      kartografické školy - italská, holandská, ruská, anglická, francouzská, španělská, holandská, portugalská

16. století

l      Centra renesanční kartografie

–       1. pol. 16. století – Itálie

–       zámořské plavby

l      nové formy regionálního popisu tzv. kosmografie

–       od 2. pol. 16. stol. do 17. stol. – Nizozemsko

l       dominovala atlasová tvorba

–       Gerhard Mercator, Willemm Blaeu, Vincenzo Coronelli a další

–       nové poznatky - nová zobrazení (na konci 16. stol. více než 20 druhů zobrazení)

l      na konci 16. stol. byly již známy všechny části světa z výjimkou polárních oblastí a Austrálie

–       od 17. stol. – Francie a Anglie

–       nové měření Země Jeanem Fernelem (Fr., obvod Země 40 043 346 m).

l     Gerhard Mercator: - používá kritický přístup k pramenům

   - částečně opravil chyby plynoucí z Ptolemaiova díla

   - autor Mercatorova zobrazení (loxodromického)

   - přestal používat gotické písmo a nahradil ho italskou kurzívou

   - zavedl symboly

   - autor řady ma a glóbusů (atlasu)

l     Abraham Ortelius: první atlas („ Theatrum orbis terrarum“ – přes 40 vydání)

První podrobná mapování

l    Čech (Klaudyánova – 1518 první mapa Čech)

l    Švýcarska

l    Bavorska

l    Uher a dalších

l    Rusko (mapy Sibiře)

Reformace kartografie

l      přelom 17. a 18. Století

l      nová zobrazení

l      Newtonův zákon - rotační elipsoid

l      větší přesnost a věcnost map

l      nové prostředky - sextant, teodolit, barometr

l      nové způsoby měření – triangulace (1625 Willebrord Snellius (1581-1626))

l      základ kartografie - zeměměřičství

l      mapy se stávají přesným moderním prostředkem ke zkoumání skutečností

l      kartografické školy

NOVODOBÁ KARTOGRAFIE

l    Od pol. 18. st. Podrobná mapování na geodetický základech. (Francie, Německo, Anglie, R-U atd.)

l    Zdokonalení vyjádření terénu – J.G. Lehmann (šrafy)

l    Vrstevnice - později

19. – 20.století

l       specializované mapy

l       atlasy: Stielerův, Berghausův, Andreesův (fyzickogeografický)

l       Philipp van der Maelen – šestisvazkové dílo „Atlas universal“ – 400 map v měřítku 1:1 641 836 popisující celý svět

l       rozvoj matematické kartografie

l       mapa Carte de France d´Etat-Major 1:80 000 (první dílo moderní kartografie)

–       Eckert (1868-1938) – studie o teoretických a filosofických základech

–       kartografie již považována za praktickou činnost

l       od té doby se rozlišuje kartografie praktická a teoretická 20. století

–       snaha o vyhotovení jednotné mapy pro celý svět

l       1913 vydán první list v měřítku 1:1 000 000

l       vznikají nové topografické mapy v úhlojevném zobrazení

l       od roku 1950 - mapování fotogrammetrickými metodami

l       vydávání národní tematické atlasy

l       DPZ, litografie…..