DĚJINY MAPOVÁNÍ ČESKÝCH ZEMÍ

Nejstarší mapy

n     Mikoláš Klaudyán (1518) – člen jednoty bratrské (lékař). Tištěna v Norimberku.  

n     1:637 000

n     Orientace k jihu

n     280 měst (král.x  panská, dle víry)

 

n     J. Criginger – mapa Čech(1568)

n     Kopečková metoda

n     V Orteliově i Mercatorově atlase

 

n     Pavel Aretin z Ehrenfeldu- mapa Království českého (1619- znovu vydána 1632)

n     Poprvé zobrazeny hranice krajů

n     1200 měst

 

n     M. Vogt – mapa Čech (1712)

n     Nebyla rozšířena.

 

Müllerovo mapování

n    1723 - první podrobné mapování Čech

n    Jan Kryštof Müller

n    mapováno v měřítku 1:132 000

n    25 listů 1:107 000

n    celková plocha 2,82 x 2,4 m

n    12 495 měst, administrativní členění státu, rybníky, lesy

n    z toho: Müllerova mapa Čech 1:132 000

n                 Mapa království českého 1:673 000

 

FABRICIOVA  MAPA  MORAVY

 

n    1569, i část Dolních Rakous až po Dunaj

n    Pavel Fabricius - vídeňská lékař, matematik a kartograf

n    zkomolené názvy měst

n    1:288 888, má orientační síť

n    na 6 měděných deskách - v ČR dochován jediný neúplný výtisk

n    v Orteliově atlasu

 

n     Jan Ámos Komenský – mapa Moravy (vzniká v letech 1614-1622)

n     Nejstarší známá kopie 1627 (1624)

n     70 vydání

n     Podrobná města,Vinice, 4 veduty

 

n     J.M. Vischer- mapa Moravy (1692)

n     1:189 000

 

n     MÜLLEROVO  MAPOVÁNÍ

n     dokončeno v roce 1716

n     4 listy 1:166 000

n      Muller- císařský zeměměřič pověřen vytvořením podrobných map

n     Obdélníkové válcové zobrazení

 

n    HELWIGOVA  MAPA  SLEZSKA

n    1561, ve dřevě na 4 listech

n    1:550 000, má orientační síť

n    bohatě zdobená

n    orientována k jihu - aby Odra tekla z Horního do Dolního Slezska (shoda dolů)

n    v Orteliově atlasu

 

n    Müller připravoval mapu Slezska (1721 – zemřel)

n    J.W. Wieland - dokončil

Vojenská mapování

n      1. Vojenské mapování - JOSEFSKÉ

n      1763-1787 na příkaz Marie Terezie

n      základem byly Müllerovy mapy (z roku 1720) - doplnění jejich obsahu metodou „od oka“ (bez triangulace) do zvětšenin 1:28 800 (největší v Evropě)

n      výsledek = 5 400 sekcí:

q     barevné mapy 1:28 800 (1:14 400 města a voj. prostory)

q     mapovaly se: cesty, zděné budovy, kamenné mosty, louky, pastviny a řeky, k tomu doprovodné popisy krajiny a obcí

q     nebylo jednotné, nelze sestavit celé Rakousko

q     nebyly nikdy vydány, zůstaly v originálech, uloženy ve Vídni

q     výškopis šrafami, polohopis velmi podrobný

q     odvozena: Malá mapa království českého 1:115 200

 

n      2. Vojenské mapování - FRANTIŠKOVO

n      1809-1869 (napoleonské války), Čechy 1842-52

n      triangulace (předcházelo budování triangulační sítě 1824-40: 2 623 trigon. bodů III. řádu), poprvé dřevěné konstrukce

n      1:28 800, lavírované v 11 barvách, ale zveřejněny jen odvozené zmenšeniny:

n      1:144 000 - mapy speciální

n      1:288 000 - mapy generální

n      výškopis pravými Lehmannovými šrafami

n      odvozena: Speciální mapa království českého 1:144 000 (38 listů, nejstarší veřejné mapové dílo na území Čech)

 

n      3. Vojenské mapování

n      1870-1883 (po prohrané prusko-rakouské válce 1866)

n      požadavky dělostřelectva a industrializace

n      použita nivelace, výškopisné práce Karel Kořistka, kombinace Lehmannových šraf a vrstevnic (20 m)

n      mapovalo se v 1:25 000, nový klad listů, barevné

n      na základě trigonometrických katastrálních sítí

n      Besselův elipsoid, Ferrský základní poledník (systémy Gustenberg a Sv. Štěpán), jadranský výškový systém

n      sekce topografická (jedenáctibarevné), speciální (pouze ČB), generální (čtyřbarevné)

 

n     1919 vzniká Vojenský zeměpisný ústav v Praze – reviduje a vydává v českém znění mapy 3. voj. Map.

n     1920 - reambulace (přeložení, doplnění obsahu, vrstevnice po 20, 10 a 5 m), bez šraf

n     1928-33 - prozatímní vojenské mapování v měřítku 1:10 000 (jen 3 % ČSR)

n     1934 – VZÚ (nové mapování)

    Podklad – jednotná trigonometrická síť

    Úhlojevné kuželové zobrazení v obecné poloze (Křovákovo)

   1938 – mapování zastaveno

 

n    Po r. 1948 – zavedeno Gauss Krugerovo zobrazení v 6-ti stupňových pásech.

n    v měřítku 1:25 000