Geografie průmyslu ČR

-              geografie prům. se začala formovat na počátku 20. století –součást ekonomické geografie

-              samostatná počátkem 70 .let

-              1972 → Montreal – 22. kongres IGU – ustanovení komise pracovní skupiny geografie průmyslu

-              1976 → přejmenování na: Komise pro průmyslové systémy (pracovala 8 let)

-              1984 → Paříž – Komise pro průmyslové přeměny

-              1992 → založena nová komise – Organizace průmyslového sektoru

-              2000 → dynamika ekonomického prostoru

-              nejdůležitější bod poznání – teorie prům. lokace (něm. ekonom a sociolog Weber)

-              1909 → jak umístit prům. závody s co nejnižšími náklady na dopravu – respektoval cenu prac. síly i účinky aglomerace

-              šlo o minimalizaci výrobních nákladů

-              prostorová ekonomie – rozvíjela Weberovy myšlenky – Lösch (1940), Isaac (1960), Probst (1965) – pro východní blok – optimalizace lokací

ČESKO

-              v Česku má kratší tradici

-              počátky spadají do pol 50. let

-              1958 → Ivanička publikoval v geogr. časopise „Předmět, metody a vývoj geografie průmyslu

-              první monografie geografie průmyslu (gp): „Geografie rajonu východoslovenských železáren“

-              1953 – vznik ČS akademie věd – geografie má méně významné postavení – nevznikl u nás geografický ústav

-              1. 1. 1954 vznikly dva kabinety:

·         pro geomorfologii – v Brně

·         pro hospodářskou geografii – v Praze

-              ovlivňován více polskou než ruskou geografií

-              1963 → vznikl geografický ústav – protože chybělo mapové dílo o ČSSR – národní atlas

-              středisko geografie průmyslu – v Plzni – geografie závodů

-              v Praze geografie průmyslu – Libor Krajíček – skripta geografie prům.

-              po r. 1989 se dostává do pozadí – chybí data

-              data:

§         1780 → zjišťován počet existujících závodů

§         1841 → -//-

§         1902 → -//- i počet pracujících živnostníků

§         1926 → závody s více než 1800 zaměstnanci

-              geografická veřejnost se mohla seznámit ve 4 statích 1929 – 30 – Sborník ČSS

-              27.5. 1930 → podnikové sčítání živnostnických závodů – rozhodující databází Atlasu republiky Československé (1935)

-              zákl. databází pro druhý atlas – Atlas ČSSR (1966) – jednorázové šetření státní plánovací komise (1959 – 1960) – počet pracovníků

-              ŠPS – od jara 1993 – výběrová šetření prac. sil – výsledky 4x do roka – objektivní

ODVĚTVÍ

-              nová odvětvová klasifikace – OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností

GEOGRAFIE PRŮMYSLU V ČR A VE SVĚTĚ

-              po r. 1989 došlo k výrazným změnám – z centrálně řízené ekonomiky na tržní

-              průmysl už má menší význam na zaměstnanost

-              transformace nebyla jednoduchá, neexistoval privátní sektor (pouze státní, komunální a družstevní), začala 1.1.1991

1.       cenová deregulace – regulace zůstala jen u monopolizovaných podniků

2.       rozhodnutí o vnitřní směnitelnosti koruny – mohli nakupovat zahraniční měnu

3.       devalvace měny – měla pomoci reorientovat export (rozpadlo se RVHP) – ale naše výrobky silně zaostávaly

-              ropné krize v Z. Evropy a USA – zaměřili se na nové technologie x východní blok („máme ropy dost“) – neorientovaly se na nové technologie =>začalo předbíhání východu západem

-              východní blok byl málo industrializována – nejlépe V. Německo, ČSSR

-              obrovský propad zaznamenal strojní průmysl a přístroje

-              podhodnocená koruna – umožňuje na západní trhy – obor hutnictví

-              nejvíce upadala elektronika (televize, přehrávače) – okamžitý propad v okrese Vsetín (bylo centrum elektroniky)

-              velká privatizace – průmysl

-              malá privatizace – obchodní jednotky, ……..

-              dvě vlny velké privatizace: 1. 92 – leden 93 – strojírenský, kovodělní; 2. 93 – 94 – monopolizované odvětví (chemie, paliva, hutě) – týkalo se to 785 průmyslových podniků

-              privatizace probíhal i formou restituce

-              nejlepší transformace – Maďarsko – bylo zaostalejší – zahraniční kapitál tam byl už v 87 – 88 po hospodářském kolapsu

-              nebyl privatizován bankovní sektor

-              pobídkový systém se objevil pozdě – zahraniční firmy zde mohly být už dříve

-              do roku 1997 největší investicí byl Volkswagen  - dohodla česká vláda (ne federativní) – 900 mil. USD, Telsource (1,4 mld. USD) – spojení firem švýcarského a holandského kapitálu, IOC (International oil company) – Kralupy, Záluží – Nizozemí (Shell), Itálie (Agip), USA (Copron) – 629 mil USD => Česká rafinérská, Phillip Morris – privatizovala českou část československého tabákového průmyslu – 420 mil USD

-              další velké investice – Pepsi Cola (200 mil $), Glaverber (sklo) – koupil Glovunion Teplice (stavební sklo – okna)

-              do automobilového průmyslu 357 mil USD – Avia – rakouský a jihokorejský kapitál z Daweo, Steier

-              potraviny – pivovar – Pražské pivovary – BASS, Danone (Fr.) + Nestlé (Švýc.) = Copart -> Čokoládovny a.s. – 14 závodů

-              na zelené louce – v prvním období málo – AMP Czech (Kuřim), největší investice Matsushita (Plzeň) = Panasonic

-              velký zájem o průmysl stavebních hmot – YTONG – Porobeton, HEBEL Chlumčany

-              zájem o některé potravinářské závody

-              minimální zájem o oděvní a textilní průmysl – musely by se modernizovat stroje

-              nová textilka Mosilana, Penta Náchod – modernizováno malajským kapitálem, ale skončily

-              zájem o dřevozpracující průmysl, polygrafie – v zahraničních rukou – tiskařství

-              PZI = přímé zahraniční investice – jeden ze základních indikátorů, kvantifikace hodnocení globalizace

-              přispívají k růstu efektivity, pozitivně ovlivňují zaměstnanost, podporují restrukturalizaci, generují růst exportu => růst HDP

-              pro rozvojové země velký přínos

-              nejvíce PZI jde do nejvyspělejších zemí a do zemí vstupujících do EU: Maďarsko (15,9 mld USD), Polsko (14,6 mld USD), Česko (9,2 mld USD)

-              dvě části zahraničních investic: PZI a akcie

-              1998 – systém investičních pobídek – zahrnuje:

§         slevy na daních z příjmu

§         dotace na vytváření nových pracovních míst

§         dotace na školení a rekvalifikaci zaměstnanců

§         dotace obcím na technické vybavení území

-              zahraniční investor – úlevy na daních = daňové prázdniny – 10 let neplatí daň z příjmu

-              60 % investic jde do Prahy a okolí – dopravně atraktivní

-              1998 – nárůst z 3,7 mld na 8,5 mld v r. 2002

-              zahraniční kapitál = alespoň 10 % na majetku

-              na počátku do telekomunikací a bank

-              do průmyslu za období 1993 – 2001 45 % investic – automobilky a komponenty, elektrotechnika

-              63 % investic z Německa

ŠKODA AUTO

-              VW vstoupil do podniku v roce 1990 a od dubna 1991 vyrábí

-              nejdříve Favorit, pak Felicie, Octavie, nyní Superb

-              2003 – 400 milionů osobních automobilů vyrobených pod VW

-              VW vznikl v roce 1938 – produkuje vozy ve 14 zemích – Německo, Belgie, Španělsko, Slovensko, Mexiko, Brazílie, Argentina, JAR, Čína, ČR, Maďarsko, Itálie)

-              patří mu AUDI (Německo, Maďarsko, Brazílie), SEAT (Belgie, Španělsko), ŠKODA, Lamborghini, Rolce Roys, Bentli

-              v r. 2002 vyrobily 5 mil. vozidel; GM (8,3), Ford (6,7), Toyota (6,6)

-              zaměstnává 308 000 lidí

-              ŠKODA – tržba 150 mld USD, 21 000 zaměstnanců, závody v Mladé Boleslavy (19 000), Kvasiny, Vrchlabí

SIEMENS GROUP ČR

-              počátek firmy 1848 –ů telegrafní výrobní podnik

-              jako jedna z mála zahrnuje prakticky celé spektrum elektrotechniky

-              450 000 zaměstnanců

-              do ČR se vrátila po 40 letech

-              v roce 1938 3 továrny: Praha 2, Mohelnice 1

-              je tvořena 24 společnostmi, u nás zaměstnává 10 500 lidí

-              1993 – Stříbro – Siemens AT – automobilová technika

-              Tachovsko – zaostalejší, nenáročná výroba – výroba kabelových svazků pro BMW a VW

-              Plzeň – Božkov – nový závod

-              1995 – Frenštát

-              Stříbro – odprodali ALCOAR FUJICURA (USA + Jap.) v roce 2001, Božkov odprodali YAZAKI

-              frenštátský závod se vydělil, byla zastavena výroba kabeláže a začalo se s výrobou automobilových systémů (výroba karosériové elektroniky do aut)

-              1993 koupili také ZPA Trutnov – závod průmyslové automatizace

-              vznikl SIEMENS elektro přístroje – 3 části: SIEMENS nízkonapěťová spínací technika, INFINEO, TAIKO elektronik EC Trutnov

-              1994 SIEMENS odkoupil 3 závody společnosti Moravské energetické závody – Mohelnice, Frenštát, Drásov

-              vyčlenil se Drásov – generátory – SEM Drásov

-              největší společnost SIEMENSU – VDO Česká republika – 3300 lidí – fúze proběhla v roce 2001

-              2000 SIEMENS vstoupil do hydrometalurgických závodů – HMZ Bruntál – prášková metalurgie (wolframový prášek) – 500 míst – rozšířily výrobu o OSRAM s.r.o.

-              2001 SIEMENS koupil zkrachovalé ČKD dopravní systémy – vznikl SIEMENS kolejová vozidla – velmi produktivní, lukrativní zakázky

-              1/8 podíl v EPKOS Šumperk

BOSCH GROUP

-              vznikl v roce 1786 ve Stuttgartu, 250 dceřinných firem

-              200 000 zaměstnanců

-              v r. 2002 zaměstnávaly v ČR 7500 lidí

-              Robert BOSCH České Budějovice – nové prostory, moderní vybavení, výroba benzínových čerpadel

-              BOSCH DIESEL Jihlava – 4000 pracovních míst, velmi slušné platy

-              Česká Lípa – výroba autobaterií

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

-              9 oborů: 151 výroba masa a masných výrobků, 152 zpracování ryb a rybích výrobků, 153 zpracování ovoce, zeleniny, brambor, 154 výroba olejů a tuků, 155 výroba a zpracování mléka, 156 výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, 157 výroba hotových krmiv, 158 výroba ostatních potravinářských výrobků, 159 výroba nápojů

-              minulost:

-              počátek někdy v 18. století

-              1902 – v p.p. u nás 69 000 lidí – 11 % na zpracovatelském průmyslu

-              1827 – 57 cukrovarů, 850 pivovarů, 10 000 mlýnů

-              1930 – 110 000 osob – 600 mlékáren, 128 průmyslových provozů na výrobu pečiva a chleba, 11 na těstoviny, 87 čokoládoven, 1 solný mlýn (Olomouc), 149 cukrovarů, 892 lihovarů, 81 škrobáren (71 z brambor, 10 z obilí), 6500 mlýnů

-              pivovarnictví:

-              1931 – 440 aktivních pivovarů – 11 mil hektolitrů piva, na Slovensku 16 pivovarů, Podkarpatská Rus 1, největší pivovar v Plzni, nejvíce v Praze – 14, 2/3 sladovnictví na Moravě (Haná)

-              hospodářská krize – 2. sv. v. – znárodnění

-              1960 – v potravinářství 113 000 lidí – na zpracovatelském průmyslu se podílel 7,7 %

-              největší střediska se nacházela u velkých měst – Praha, Brno, Olomouc

-              nejvíce ldí ve výrobě masa – Vysočina (Krahulčí, Kostelec)

-              202 mlékáren – jen 4 okresy neměly mlékárny

-              80 cukrovarů – výrazný pokles – nejvíce na Hané, Polabí

-              10 % celkového exportu tvořil cukr

-              12 mil hektolitrů piva – nejvíce smíchovský pivovar – 1 mil. x nejvíce vyvážel Budvar

-              významnější je vývoz sladu

-              redukován počet lihovarů, škrobáren (22 na 17)

-              zrušeny drobné mlýny, pekárny

-              1989 – 130 000 lidí v potravinářském prům. – 7,3 % na zaměstnanosti

-              27 000 lidí – výroba masa včetně ryb, nejvíce se jí vepřové

-              nové masokombináty – Hodonín, Klatovy, Vodňany

-              největší průmyslová pekárna v Ostravě (870 lidí), 4 mlýny nad 100 lidí (největší v Kyjově)

-              největší těstárny v Rosicích, 138 pekáren

-              klesal podíl mléka, rostl podíl ostatních mlékárenských výrobků

-              největší konzervárny: Fruta Znojmo, Fruta Lednice, Fruta Modřice

-              18,9 mil hektolitrů piva, nyní 17,5 až 18,5

-              export poklesl na polovinu roku 1960 – nejvíce se vyváželo do Maďarska, Ruska, SRN

-              cukr – 11 000 lidí – nové cukrovary Hrochův Týnec, Hrušovany nad Jevišovkou

-              po r. 1989 nejvíce poklesla výroba cukru – na 55 %

-              rostla spotřeba nápojů (+ minerálky) – největší podniky: Čokoládovny, JM pekárny, SM pekárny, JM masný průmysl – podle počtu obyvatel kraje

-              jednotlivé potravinářské závody:

1.       SETUZA Ústí nad Labem – 2156 lidí

2.       Západočeské pivovary – 1400 lidí

3.       ZORA Olomouc

4.       MARYŠA Rohatec – vánoční kolekce

5.       SFIX Holešov

-              1999 – největší podniky

1.       Plzeňský prazdroj (Gambrinus) – 1600 lidí

2.       SETUZA – 1300

3.       Kostelecké uzeniny – 1250

4.       Masokombinát Martinov

-              v současnosti jsou největším zaměstnavatelem Kostelecké uzeniny – 1500 lidí

-              největším exportérem je Budvar

-              výroba masa a masných výrobků:

-              změnila se struktura – pokles hovězího, nárůst drůbežího

-              zahraniční kapitál neměl zájem o českou masnou výrobu – jediný masokombinát se zahraničním kapitálem je v Plané nad Lužnicí (firma ATA)

-              největší zpracovatel je PROMPT Opava (Modřice, Martinov)

-              význam v exportu – Jihočeská drůbež (Vodňany, Tábor)

-              INTERGAL – Vrchovina u Chocně – králičí maso

-              ryby – VARMUŽA Hodonín, Rumburk, NOWACO Kralupy

-              zpracování ovoce a zeleniny:

-              1989 – 61 provozoven, 1993 – 88 provozoven

-              nyní jen 10 konzerváren

-              HAMÉ Babice – 4 mld obrat, ovládli krachující podniky – Bzenec, Miroslav, Mařatice, Kunovice,  Podivín – export do V. Evropy, Izraele

-              omáčky – HELMANN´S, BESTFOOD Praha, SPAK – Sušice (rakouský)

-              hořčice – BONEKO (franc.)

-              brambůrky – CHIO BOHEMIA – Houstník

-              rostlinné a živočišné tuky – MILO Olomouc, SETUZA Ústí – výroba metylesteru (=bionafta), GOTTWALD, KOSMO Čáslav, UNILEVER – Nelahozeves

-              mléko:

-              prům. spotřeba v EU 90 l, u nás 51 l, v roce 1989 však byla 91,4 l na osobu za rok

-              sýry: 7,8 kg (1989) x 10,5 kg (2000)

-              tvaroh: 5,1 kg x 3,4 kg

-              kysané výrobky – zdvojnásobení

-              máslo: 9,4 kg x 4,1 kg

-              zhuštěné mléko vyvážíme do Nizozemí, Maďarska, Německa, Thajska, Libanonu

-              zavřeny mlékárny v Brně, Praze, Ostravě

-              nejúspěšnější mlékárnou jsou Jihočeské mlékárny – nerozpadla se krajská struktura

-              převládá zahraniční kapitál francouzských firem – BONGRAIN (sýry) – Sedlčanská mlékárna, Hodonínská mlékárna; DANONE, FROMAGERIES (Želetava)

-              holandská firma NUTRICIA v Opočnů

-              více než 500 lidí zaměstnává Benešovská mlékárna, mlékárna Planá nad Lužnicí, OLMA Olomouc

-              mlýny a škrobárenský průmysl:

-              malé mlýny zanikly, ale po roce 1989 se mnohé bývalé obnovily

-              největší společnost DELTA – Čejč (125 lidí), Kyjov (150 lidí)

-              ODKOLEK Praha – 100 lidí, Plzeň – 100 lidí, CERA Šenov

-              PRAGO SOJA – mele se sója do tyčinek

-              propad škrobárenského průmyslu – centrum škrobárenství Havlíčkův Brod (2 škrobárny) – AVILON (obilný škrob) a NATURAMIL

-              malé byly zastaveny

-              Krnov – více obilný než bramborářský škrob

-              pro potravinářské účely OETKER – pudingy

-              trvanlivé pekárenské výrobky:

-              hodně malých pekáren – dekoncentrace po roce 1989

-              PENAM – Břeclav, Kroměříž, Znojmo – skoro 3000 lidí

-              nyní je nejvýznamnější DANONE – patří k ní OPAVIA, DELI Lovosice, KOLONÁDA Mariánské Lázně, METEOR Praha

-              cukr:

-              francouzský kapitál – AGRADA – Hrádek nad Nisou, Opava, Uničov

-              ESTERA SUGAR ČR s.r.o. – Haná

-              kakao, pochutiny, cukroví:

-              HORS – Hodonín – český kapitál

-              MASTERFOOD Poříčí – Milkyway, Mars

-              těstoviny:

-              TERO Rosice, Těstoviny bratří Zátků, Litovel

-              knedle:

-              ROCHUS – Kamenice

-              čaj:

-              Jemnice, DUKÁT Zlín, VEROS Praha

-              dovoz ze zahraničí

-              káva:

-              zahraniční společnosti – 3 firmy ovládají 60 % trhu

-              DOUVE EGBERTS, KRAFT FOODS (JAKOBS, DADÁK) – Valašské Meziříčí, TCHIBO Jihlava, BONAKAFE Moravany, Kávoviny Pardubice (melta)

-              lihoviny:

-              Jan Becher, Karlovarská Becherovka – privatizována v roce 1997 z rozhodnutí vlády – ve francouzských rukou – vývoz do EU

-              likérka STOCK – BOŽKOV – Fernet Stock – německý kapitál

-              Palírna u Zeleného Stromu – Hanácká vodka, Starorežná vodka

-              víno:

-              1989: 15 850 ha x 1999: 11 236 ha – 10 800 na Moravě

-              70 mil litrů

-              dominantní výrobce – BOHEMIA SEKT Plzenec , VÍNO Mikulov, VINIUM Velké Pavlovice, Bzenec

-              úbytek vinic

-              velká spotřeba – dovoz

-              LOARE Jablonec nad Nisou – sekty – něm. kapitál

GEOGRAFICKÉ HODNOCENÍ PRŮMYSLU

o        velikost – počet pracovníků, obrat, hodnota podniku – kmenové jmění

§         hranice mezi velkým a středním podnikem – 250 pracovníků

§         malé podniky do 20 až 50 zaměstnanců

o        koncentrace – příklad vymezení prům. oblastí – zaměstnanost v průmyslu / plocha – v regionech obcí s rozšířenou působností

o        struktura průmyslu – těžba, zpracovatelský p., výroba a rozvod energie

§         zpracovatelský se dělí na odvětví -> obory -> dílčí obory

o        koncentrace průmyslu – existuje registr ekonomických činností  RES

§         sečte se počet průmyslových subjektů a vydělí se plochou tohoto území

o        specializace – index specializace – komparační (srovnávací analýza) – podíl určitého odvětví na celkovém průmyslu v určitém regiony v porovnání např. s celým státem

§         např. odvětví v regiony 25 %, to samé odvětví ve státě 10 % => 25/10 = 2,5

§         když je hodnota aspoň 2, pak se území specializuje

PRŮMYSL V ČR

-              potravinářství – význam neklesl

-              textilní p. – velmi poklesl – zboží z východu

-              dřevozpracující p. – výroba desek, hranolů  - vzrůst – Rakušané postavily pily, levná pracovní síla

-              papírnictví – vznikla řada nových malých závodů

-              polygrafie – významný nárůst – výroba různých nosičů

-              chemie – menší používání v zemědělství, máme širokou strukturu – přišly zahraniční investoři – BARUM KONTINENTAL, OPTIMIT Odry

-              stavební hmoty – určitý propad ale silný potenciál

-              sklo – výrazný pokles (není odbyt), nekonkurenceschopná, založeno na ruční práci

TEXTILNÍ, ODĚVNÍ A KOŽEDĚLNÝ PRŮMYSL (TOK)

-              textilní p. – nejstarší spolu s potravinářstvím

-              pol 18 .století – vznik manufaktur – 1. průmyslová revoluce

-              potřeboval vodu, palivo (dřevo), suroviny (vlna, konopí, len, dovoz bavlny) – koncentrace k vodám a lesům

-              vznik parostroje – obor se mohl rozvíjet i v jiných oblastech – posun k městům

-              velký význam Brno – Mosilana, Vlněna

-              1839 – železnice v Brně – dovoz uhlí

-              koncentrace: Aš – Krušnohoří – Krkonoše, Jeseníky – S. Morava = Sudety – Němci; Posvitavský pás – Moravská Třebová – Brno

-              1902 – textilní p. 225 000 lidí, kožedělný 8 000, oděvní a obuvnický 20 000

-              1/3 zaměstnanosti v průmyslu

-              10. a 20. léta – BAŤA Zlín, Prostějov – oděvy

-              po 2. sv. v. odsun Němců – nabyl zájem pracovat v textilních továrnách

-              přesun v rámci socializace – industrializace jiných než tradičních oblastí

-              soustředili se na ČM vrchovinu, J. Čechy, Z. Čechy, J. Moravu

-              dekoncentrace – JITEX Písek, OTAVAN Třeboň, SVIT Zlín, SÁZAVAN Zruč nad Sázavou, ZKG BOPO Třebíč, BOTANA Skuteč, Rukavičkářské závody Dobříš, Humpolec, HB, Jihlava, Jindřichův Hradec, Hlinsko

-              1960 – pracovalo v textilním p. 180 000, kož. 16 000, oděvním a obuvnickém 93 000 – největší nárůst na jižní Moravě

-              1960 – 1990 – ústup v tradičních oblastech – největší ztráty ze všech odvětví

-              1989 – největší zlom – textilní 155 000, oděvní 55 000, kožedělný a obuvnický 67 000

-              největší podíl TOK na celkové zaměstnanosti okresu: Náchod (44 %) – TEPNA Náchod, VEBA Broumov; Pelhřimov (43 %) – žádné velké podniky; Prostějov – OP Prostějov

-              na konci 80. let – 36 provozů – BITEX Vratislavice nad Nisou – 8000 lidí, TIBA Dvůr Králové nad Labem, HEDVA Moravská Třebová, PERLA Ústí nad Labem, TEXTIL Liberec, MORALEN Šumperk

-              oděvy – OP Prostějov – 7300 lidí, TRIOLA Praha (6500), KRAS Brno (4500)

-              kožedělný – SVIT Zlín – 18 500 lidí, ZGK Třebíč (8800), Rukavičkářské závody Dobříš (3200)

-              střediska TOK: Zlín, Brno, Prostějov, Liberec, Praha, Třebíč

-              90. léta – transformace:

-              obrovská nezaměstnanost, zastaralé stroje, nízká produktivita práce, orientace jen na vých. trhy, nízká investiční aktivita

-              změny vlastnických vztahů – restituce, privatizace, kupónová privatizace

-              malé finanční ohodnocení – nejnižší mzdy

-              otevření trhu – malá konkurenceschopnost – nekontrolovaný dovoz (Vietnam)

-              5 % na tržbách ze zpracovatelského průmyslu, na přidané hodnotě 6,5 %, zaměstnanost 10 %

-              nevstoupilo příliš mnoho zahraničních investic – pouze PLEAS SCHIESSER Havlíčkův Brod

-              proexportní odvětví do Německa, Rakouska, Itálie, Slovenska

-              největší: Velká nad Veličkou, OP Prostějov

-              obuv – KONTIOBUV

-              podle počtu zaměstnanců:

§         textil – TIBA Dvůr Králové nad Labem, JITEX Písek, SLEZAN Frýdek – Místek, JUTA Dvůr Králové nad Labem

§         oděvy – OP Prostějov, OTAVAN Třeboň, KRAS Brno, TONAK Nový Jičín

§         obuv – KONTIOBUV, NOVESTA Zlín, PRAMOS Slavičín

-              OKEČ: 17 textilní, 18 oděvní, 19 obuvnický

-              5 skupin podniků:

§         bavlnářské

§         vlnařské

§         lnářské

§         pletařské

§         obor technických textilií – jsou na tom nejlépe – KORDÁRNA Velká nad Veličkou, LECOTEX Tábor, LANEX Volatice, FEZKO Strakonice, TEHNOLEN Lomnice nad Popelkou