Latinská Amerika

 

Rozumíme  všechny americké státy, které se nachází jižně od USA – (Mexiko, státy a ostrovy Střední Ameriky a Jižní Amerika)

Takto vymezený region LA – má rozlohu cca 21 mil.km2 a 500 mil.obyvatel ?

 Proč Latinská Amerika? – protože byla převážně kolonizována latinskými (románskými) národy, především Španěli a Portugalci

LA je politicky zpravidla dělena na 33 republik:

-       Mexiko a dalších 7 států ležících na úzkém pruhu středoamerické pevniny

-       Ostrovy Karibského moře – celkem 13 států

-       Jihoamerické státy děleny na 4 skupiny:

1.    státy při Karibském moři – Venezuela, Kolumbie, Guayana, F.Guayana a Surinam

2.    Brazílie

3.    státy laplatské – Paraguay, Uruguay, Argentina,

4.    horské státy andské – Chile,Peru,Bolívie a Ekvádor

V Karibském moři je stále celá řada ostrovů závislými územími:

Pod správou USA – Portoriko, Panenské ostrovy

                     GB – Kajmanské o-vy, Turks a Caicos, Panenské o-vy,

                               Falklandy, Bermudy

                     F – Guadeloupe, Martinique, Saint Pierre a Miquelon

                   NL – Nizozemské Antily

 

 

Historickogeografický přehled

 

Velké zámořské objevy-

Kryštof Kolumbus- 12.10.1492 dospěl k ostrovu San Salvador, Kuba, Haiti (Hispaniola), původní obyvatele označil za Indios (šp-Indové-obyvatelé Indie) – indiány. Další tři výpravy 1494 –1504, další geografické objevy (např.ústí Orinoka ), ale..

Výsledky první Kolumbovy expedice pobouřily Portugalce.

Papež proto iniciátorem dohod o rozdělení světa – smlouva z Tordesillas, 7.6.1494,

-       Sférou španělských objevných cest a výbojů měl být prostor na západ od 46z.d., portugalská sféra pak na východ od této línie

 

Pedro Cabral (P) – mířící do Indie, přistává r.1500 u pobřeží Brazílie, prohlašuje ji za portugalský majetek

Dalšího průzkumu vých.břehů Jižní Ameriky se v l- 1501-02 zúčastnil i Florenťan Amerigo Vespucci – vyslovuje přesvědčení,že jde o Nový svět, popis, popularita, 1538, Mercatorovy mapy..

Fernando Magalhaes, portugalec ve šp.službách 1519-22, první plavba okolo světa,  pátral po jihoamerickém průlivu,ústí La Platy apak mnohem jižněji než se předpokládalo objevil – Magalhaesův průliv

       

 

 

Kultury, které se zformovaly v Americe, byly velmi odlišné od Starého světa.

Indiáni – původ..

Nepoužívali železo, neznali kola, plachty. Vyráběli předměty z mědi, stříbra a zlata. Nechovali hovězí dobytek, neznali tažná zvířata, ani kulturní plodiny Starého světa.

Pěstovali brambory, maniok, kukuřici,boby, kakao, rajčata, tykve, tabák aj.

Jednotlivé národy měly značně rozdílnou úroveň materiální kultury.

Velké rozdíly byly v organizaci společnosti – od nejprimitivnějších až po relativně vyspělé státy.

Poměrně bohatá byla oblast centrálních And se státem Inků, Cuzco..

Mexická plošina z Azteckou říší, Tenochtitlán

Mayská říše, na území Guatemaly,Belize,Mexika – Yucatán

 

Conquista – období dobývání Nového světa (16 st.), Hidalgové, misionáři, po nich přicházeli kupci

Nástupištěm ke vpádu na pevninu se staly Antily

Nejvýznamnější španělské výpravy –

Cortezovo tažení do Mexika – dobytí aztécké říše (1519 –21)

Pizarrova cesta do Peru – dobytí incké říše (1532-36)

V obou říších prosperovaly stříbrné doly , stříbro se odváželo do E, stříbrné flotily

Honba za drahými kovy sehrála klíčovou roli v geografických objevech 15. a 16. století, (Potosí, 4040m.n.m, r.1650 – 200tis.obyvatel!!, polovina světové produkce stříbra…)

Zlato, diamanty, postupně, Mexiko, Brazílie, Peru, Kolumbie

 

Dějiny dobývání Ameriky jsou v podstatě historií rabování jejího přírodního bohatství a zotročování, často i likvidace původních obyvatel.

Rychle a s fatálními následky se v Novém světě rozšířily střelné zbraně, alkohol, evropské nemoci.

V době Kolumbova příjezdu dosahoval počet domorodých obyvatel, podle posledních amerických odhadů, v Severní Americe 4mil., ve Střední 20 mil.,v Jižní 24 mil.,

 ke konci 16 stol. pak  zbyl pouhý zlomek.

Nedostatek pracovních sil řešili Š. i P. dovozem otroků z Afriky

 

Španělské a portugalské úspěchy ovlivnily rozvoj anglických koloniálních snah-

1497 – org.kupci z Bristolu výpravu Benátčana Giovanniho Cabota, marně pátrající po západní cestě do Indie ve vyšších šířkách než Kolumbus,

druhá expedice vedená Cabotovým synem doplula k Novému Foundlandu, objeveny především rybné zdroje a kožešinová bohatství kanadských lesů

 

V druhé polovině 17.stol. předstihla Anglie v soupeření o prvenství ve světovém obchodě Nizozemsko, politické podřízení Portugalska Anglii, 1701..

Základnami na cestách k americkým břehům byly od Kolumbových dob Antily,

Později se staly rejdištěm námořních lupičů

Velké pirátské operace začaly ve druhé polovině 16st. a trvaly skoro 200 let.

Anglická pirátská flotila v karibském moři se postupně stala základem britského vojenského námořnictva.

Španělský monopol na Antilách byl postupně rozbit

Angličané obsadili Barbados (1605), Jamajku (1655), Bermudy (1684), Bahamy (1783).

V Severní Americe vznikly v letech 1605-10 britské faktorie při zátoce Chesapeake, nejstarší byl Jamestown, založený 1607 Londýnskou společností i na Novém Foundlandu.

Do britských rukou přešlo po roce 1660 Nové Nizozemsko a Nové Švédsko při zálivu Delaware

Při Massachusettském zálivu byl roku 1620 založen New Plymouth, jádro Nové Anglie

Na jihu , ve Virginii, zejména za anglické revoluce (1640-60,1688-89), se usazovali lidé šlechtického původu. Budovali plantáže tabáku, rýže, pozdeji bavlny. Pracovali na nich přiváženi otroci.

Na severu , v Nové Anglii, převažovali bývalí zemědělci, řemeslníci, političtí i náboženští uprchlíci, lidé vesměs praktičtí a podnikaví. Dříve než jinde v Americe zde vznikl obchod a průmysl

Roku 1668 založili londýnští kupci Společnost Hudsonova zálivu, pro export kožešin a na podporu výzkumu a kolonizace severoamerického pobřeží. 

 

Rovněž Francouzi se od 16.stol. snaží budovat přesídlenecké kolonie, nejprve v Antilách, nejvíce západní Haiti, zde již roku 1548 zbylo sotva 500 Indiánů – z původního skoro půl milionu.

 francouzští piráti, pak kolonie,- časem se tam objevují kupci, plantážníci a černí otroci. Francouzi jich přivezli několik set tisíc, koncem 18 st. jich na ostrově žilo 15 krát víc než bělochů.

Po jistou dobu dodávalo Haiti větší množství – cukru, kávy, kakaa, koření a indiga, než ostatní Západní Indie.

Ostrov Guadeloupe měnil šestkrát majitele , než roku 1635 připadl Francouzům.

 

Původními obyvateli Kanady byli Eskymáci a indiáni (Irokézové – v 16.stol.-kmenový svaz).

Roku 1535 bylo území při ústí řeky sv.Vavřince prohlášeno francouzskou državou.

Kanada zprvu lákala hlavně kožešinami

Roku 1605 vzniklo první fr.koloniální sídlo Port Royal (od 1710 Annapolis) při zálivu Fundy na poloostrově Nové Skotsko.

Roku 1608 založil Samuel de Champlain, při ústí řeky sv.Vavřince, osadu obchodníků s kožešinami, středisko kolonie Nová Francie.

Roku 1641 vznikl Montreal – misijní středisko, na místě osady zničené indiány.

Francouzští misionáři jako první prošli od Kanadských jezer k Mississippi (1673) a propluli po ní k jihu.

Roku 1682 se mořeplavec La Salle dostal až k ústí, kolonizoval rozsáhlé území a nazval je na počest Ludvíka XIV – Louisiana.

Roku 1699 tam vznikla první trvalá francouzská osada.