Plodiny

_Pohanka_ - pochází přibližně z oblasti Mongolska; v dřívějších dobách hojněji rozšířená

-         v minulosti - pohanková kaše = potrava chudých (valašský region)

-         vysoké % škrobu a bílkovin; světová produkce 3 mil.

1.       Čína 1,6 mil. t

2.       Rusko

3.       Ukrajina

 

_Triticále_ - kříženec pšenice a prosa; má příznivé vlastnosti obou plodin

-         objevuje se v posledních 20ti letech ve vysp. zemích (vyšší ha výnosy, krmivářství ve vyšších polohách, ekologizace zemědělství); svět. produkce 10 mil. t/rok

Německo (2,8 mil. t), Polsko, Čína, Francie

 

_Quinoa_ - plodina alternativního zemědělství pocházející z And g Bolívie Peru

-         velké množství bílkovin, tuků a vlákniny, odolná vůči suchu

-         produkce ve světě asi 1,8 mld. tun/rok

-         sklízí se podzemní části rostliny bohaté na škrob

-         velký význam v deficitních oblastech (rovníkové tropické)

 

-         světová produkce hlízovitých kultur [%]

Brambory	45,2%
Maniok	26,4%
Batáty	22,1%
Jamy	4,9%
Taro	0,9%

 

_Brambory_ - původní na americkém kontinentu (Peru, Chile, Bolívie)

-         v Evropě známé už od 16. století (jen jako pochoutka), ale význam vzrostl až s průmyslovou revolucí g potrava chudých a dělníků g brambory urychlily urbanizaci

-         odolná plodina snášející vyšší nadmořské výšky i zeměpisné šířky

-         vyšlechtěny i odrůdy se smrsknutou vegetační dobou

-         použití:                 v potravinářství (dříve velké %)

                                 v krmivářství (pro prasata, dnes už větší podíl jadrných krmiv)

                                 jako technická plodina (propad s boomem ropného prům. a petrochemie)

-         výroba škrobu a lihu, obnovitelný zdroj energie; vyšlechtěno mnoho odrůd

-         vyrovnaná celosvětová produkce (280 mil. t/rok; před válkou 220 mil. t, propad SSSR)

1. Čína 45 mil. t
2. Rusko 30 mil. t
3. Plosko 26 mil. t
4. USA 22 mil. t
5. Indie 18 mil. t
6. Německo 12 mil. t (pokles)

-         Nizozemí (7,5 mil. t) se specializuje na produkci sadbových brambor, expedice do And kvůli hledání původních odrůd g obnova genofondu

-         ha výnosy: svět. Æ 15 t/ha (max. 40 t/ha – Belgie, Dánsko; min. 10 t/ha – Peru, Bolívie)

 

Hlíznaté okopaniny nízkých zeměpisných šířek (sklizeň 600 mil. t/rok):

-          základní potravinová kultura těchto oblastí

-         původce „bílkovinného hladu“ (pouze škrob, ne výživa)

 

_Maniok_  (= kasawa) až 3 metry vysoký keř trop. až subtrop. oblastí

-         hlízy (kořeny) 3-5 kg těžké, ale zasyrova jedovaté (kyanovodíky) g praní, sušení, strouhání       (g mouka g manioková kaše); tapiokové sádlo – rostlinný škrob

-         ze speciálního druhu mouky se vyrábí maniokový chléb

-         význam manioku stále stoupá – Æ ha výnosy asi 10 t/ha, šlechtěné až 40 t/ha

-         výzkumy, šlechtění k odolnosti vůči suchu (Nigérie, Brazílie)

-         světová produkce je 165 mil. tun/rok

1.       Nigérie 33 mil. t

2.       Brazílie 20 mil. t (klesá)

3.       Zair (Dem. Kongo)         

4.       Thajsko 15 mil. t

5.       Indonésie 15 mil. t, Ghana, Mosambik

 

_Batáty_ (= sladké brambory) světová produkce 125 mil. t/rok

-         keřovitá rostlina, před bramborami i na J Evropy

-         symbióza s chovem býložravých prasat  (jih Číny+ Vietnam) g po sklizni se prasata naženou na pole, spasou zelené zbytky keřů a zároveň pole hnojí

-         oddenkové hlíny 1-3 kg těžké; konzumují se vařené nebo pečené

-         Čína (pokles na 105 mil. t ze 120), Uganda (2,2), Indonésie, Vietnam, Nigérie, Japan

 

_Jamy_ (také Yamy) – popínavá rostlina s až 1 metr dlouhými hlízami

-         podobné využití jako manioky, dobře snáší sucho, roční světová sklizeň roste

-         95% produkce v Africe – oblast Guinejského zálivu (celkem sklizeň až 36 mil. t hlíz/rok)

-         Nigérie (25 mil. t), Pobřeží slonoviny, Ghana, Benin

 

_Taro_ - jedna z nejstarších kultivovaných plodin na světě, 1-4 kg těžké oddenky

-         roste ve vodě podobně jako rýže (ve stejných produkčních oblastech)

-         sv. produkce 9 mil. t/rok: Nigérie (3,8), Ghana, Čína, Papua-Nová Guinea

 

_Maranta_ - z tropické Ameriky, u nás známá spíše jako okrasná rostlina

 

_Kana_ - také v tropické Austrálii, vysoký obsah škrobu, export

 

 

-         cukr – důležitá součást jídelníčku, ale vysoká spotřeba způsobuje obezitu

-         98% produkce cukru plyne z dvou základních plodin – cukrová řepa a cukrová třtina

-         zbylé 2% - Palma Areca (JV Asie, Vietnam), čirok (Izrael), šťáva javorů (Kanada), datle (aridní oblasti); ve středověku se jako přirozené sladidlo používal med

 

-         tzv. cukerný komplex: na produkci a zpracování těchto komodit je navázán další komplex výrob – zemědělské strojírenství, cukrovary, …

-         země s vybudovaným cukerným komplexem založeným na zpracování cukrovky se brání přílivu cukrové třtiny a třtinového cukru (třtinový cukr je levnější)

-         cukr z řepy se začal vyrábět až po Napoleonově kontinentální blokádě, kdy se němečtí inženýři snažili vyzkoumat, z čeho by se taky dal cukr vyrábět

-         vliv třtinového cukru neustále posiluje (dnes 65%), řepný cukr jen 34,6%

-         ha výnosy: cukrová třtina extenzivně 6 t/ha, intenzivně až 30 t/ha; cukrová řepa intenzivně jen 5 t/ha g není možné čelit konkurenci, uzavírání cukrovarů u nás

 

-         světová roční produkce cukru 130 mil. t (po 2. sv. v. jen 33 mil. tun)

1.       Asie 31,8%                                               1. Brazílie 20 mil. t

2.       Evropa 21,1%                                           2. Indie 14 mil. t

3.       Jižní Amerika 18,8%                                  3. Čína 9 mil. t

4.       Sev. a Stř. Am. 16%                                  4. USA 7,3 mil. t

5.       Afrika 6,7%                                               5. Austrálie 5,8 mil. t

6.       Oc. a Austrálie 4,5%                                 6. Mexiko 5,2 mil. t

                                                                                 7. Francie

dále Francie, Německo, Thajsko, Ukrajina (20.)

-         ke zkoušce!!! g v první desítce jsou jen dva státy produkující jak třtinový, tak řepný cukr

( g USA a Čína)

 

_Cukrová třtina_ původem z Bengálska, výroba cukru známá už za Alex. Makedonského

-         dříve se pěstovala i ve Středomoří, ale s objevem Nového světa produkce přenesena do Ameriky (nástup otrokářství, plantážního zemědělství)

-         daří se jí v subrovníkovém pásmu (do 30° zem. š.), náročná na závlahy (kromě monzunových oblastí …); sklízí se až 10 let bez nutnosti kultivace

-         co do objemu je roční sklizeň největší ze všech plodin – 1,26 mld. tun/rok (sklízí se celá rostlina)

-         sklizeň neustále roste; náročnost na rychlé zpracování (budování úzkokolejek)

-         v Brazílii ethanol ze třtiny jako přídavek do benzinu; destilát ze třtiny = RUM

-         světová roční produkce:

1.       Brazílie 338 mil. t

2.       Indie 265 mil. t

3.       Čína 88 mil. t

4.       Pákistán 53 mil. t

5.       Mexiko 50 mil. t

6.       Thajsko 40 mil. t

-         dále Austrálie, propad Kuby (dříve 3. místo)

-         celosvětový Æ ha výnosů asi 60 t/ha,

ale např. Haiti – 10 t/ha; Malawa, Zimbabwe,… až 100 t/ha

 

_Cukrová řepa_

-         novodobá plodina, výroba cukru popsána až v 2. pol. 18. století (Napoleonova blokáda)

-         už v 80. letech 19. stol. se cukru z řepy produkovalo více než třtinového

-         ale ve 20. století řepný cukr nestačí konkurovat levnějšímu třtinovému cukru

-         součást osevních postupů g řepa je prý nejvhodnější předplodinou pro slad. ječmen

-         chrást g krmivo, bulvy g cukr, řízky + melasa g odpad

-         velké regionální diference v pěstování; výrazný pokles po r. 1990 – rozpad SSSR          (1989/1990 – poslední velká sklizeň 300 mil. t - za celý svět)

-         světová roční produkce:

1.       Francie 31 mil. t

2.       USA 25-30 mil. t

3.       Německo 25-30 mil. t

4.       Turecko 20 mil. t ↗

5.       Ukrajina 16 mil. t

6.       Polsko 15 mil. t

7.       Čína 14,5 mil. t

-         intenzita pěstování – Æ výnos ve světě 35 t/ha (v SSSR pod 20 t/ha, v Holandsku nebo Švýcarsku i 60 t/ha)

 

-         nemají velkou energetickou hodnotu, ale jsou důležité z hlediska zdravé výživy (obsah vitamínů a minerálů

-         ve světě by se mělo zkonzumovat za rok stejné množství ovoce a zeleniny jako obilí

-         produkce často ve specializovaných oblastech blízko spotřebních center

 

v      Zelenina

-         velmi intenzivní odvětví, velké % ruční práce

-         často není zařazena do osevních postupů, ale pěstuje se jen na vyhrazených plochách

-         dříve nebyla v surovém stavu předmětem mezinárodního obchodu

-         botanické členění: cibulovité / kořenovité / tykvovité / …

 

_Rajčata_ 90 mil. t,  konzumují se zejm. v upravené podobě (protlaky, kečupy, omáčky)

-         tzv. zimní rajčata – na rané druhy pro Evropu se specializují zejména Turecko a Egypt

-         protlaky a šťávy – USA, Rusko, Asie

1. Čína 16,5 mil. t  ↗
2. USA 11 mil. t
3. Turecko 7 mil. t
4. Egypt 5,5 mil. t
5. Itálie 5 mil. t
6. Indie, Španělsko

_Zelí_ - produkce celkem 48 mil. t/rok

1. Čína 17 mil. t
2. Indie 4 mil. t
3. Rusko 3 mil. t
4. Korea 2,9 mil. t
5. Polsko
6. USA

 

_Cibule_ - celkem 40 mil.tun/rok na světě

1. Čína 10 mil. t
2. USA 2,8 mil. t
3. Turecko 2,3 mil. t
4. Írán
5. Japonsko
6. Rusko

_Melouny_ - celkem 48 mil. tun/rok

1.       Čína 23 mil. t

2.       Turecko

3.       USA

 

_Okurky_

1.       Čína

2.       Turecko

3.       Írán

4.       USA

_Mrkev_ - celkem 18,5 mil. t; Čína, USA, Rusko, Polsko

 

_Česnek_ 12 mil. t – Čína 9 mil. t

 

 

v      Ovoce – celkem 415 mil. t, mnoho druhů

-         drtivá většina ovoce spadá do 3 základních skupin (banány, citrusy, jablka)

 

_Banány_ - celkem 69 mil. tun (Amerika 42%, jižní Asie 42%, Afrika 12%)

-         označení „banánové republiky“ pro malé státy Lat. Ameriky – dnes už přežitek (americké ovocnářské společnosti dosazovaly v těchto státech loutkové vlády)

1.       Indie 16 mil. t

2.       Ekvádor 7 mil. t

3.       Brazílie 6 mil. t

4.       Čína 5 mil. t

5.       Filipíny 5 mil. t

6.       Burundi, Kostarika

_Citrusy_ - produkce 95 mil. t, mnoho druhů

a)       pomeranče (63% všech citrusů), 63 mil. t

-          Brazílie (17 mil. t), USA (11,5), Mexiko (4)

-          většina druhů pomerančů se musí zkapalňovat

 

b)       citrony (11%), 11 mil. t

-          Mexiko (1,6 mil. t), Indie (1,3), Argentina, Španělsko (0,9)

-          v Mexiku také jako dezinfekce

 

c)       grapefruity (4,2%) -  USA, Izrael, Čína

d)       mandarinky (17%), 18 mil. t

-          Čína (6,5 mil. t), Španělsko (1,9), Japonsko (1,3)

Ovoce mírného pásma:

_Jablka_  (59 mil. t) předmětem mez. obchodu je jen několik málo „obchodních odrůd“

-          Čína (20 mil. t), USA (4,4), Turecko (2,5), Francie (2,4), Itálie, Německo, Turecko, Polsko

-         jablka se dají dobře uskladnit ve sklepech, ale dnes i pomocí speciálních a drahých zařízení ULO s řízenou atmosférou (N₂, O₂)

-         export jablek: Francie, USA, Chile, Chile, Itálie, JAR (státy jižní polokoule – sklizeň v zimě)

 

_Hrušky_  celkem 17 mil. t – obtížně se uskladňují

-         Čína (9 mil. t), Itálie, USA, Španělsko, Argentina

 

_Broskve_  celkem sv. produkce 13 mil. t - Čína (4 mil. t), Itálie, Španělsko, USA, Řecko

 

_Švestky   9 mil. t

-         Čína (4,2 mil. t), USA (0,6), Německo, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Francie

 

_Meruňky_ celkem 2,7 mil. t – produkce: Turecko (0,6 mil. t), Írán, Itálie, Francie

 

_Jahody_  2,7 mil. t/rok – USA (0,76 mil. t), Španělsko, Japonsko, Korea, Polsko

 

_Vinná réva_  velmi stará trvalá kultura pěstovaná v Egyptě, na Kavkaze a ve Střední Asii už před 7000 lety, Římané později pěstování vinné révy a výrobu vína rozšířili po území celé své tehdejší říše (víno bylo často jediný hygienický zdroj tekutin)

-         světová roční produkce hroznů - 60 mil. t

1.      Itálie (9 mil. t)

2.      Francie (7)

3.      USA 5,5)

4.      Španělsko (5)

5.      Turecko (3,7)

6.      Čína (2,4)

7.      Írán (2,3)

8.      Argentina, Austrálie, JAR, Chile

-         v SSSR se dříve sklízelo asi 6,5 mil. t  hroznů, ale po Gorbačovových „suchých zákonech“ (1985) šla produkce výrazně dolů; novou perspektivní oblastí je dnes Čína

-         světová roční produkce vína – 29 mil. t:

-                                                         Itálie (6), Francie (6), Španělsko (3), Argentina, USA, Austrálie, Německo

-         rozinky (sušené bobule) – produkce přes 1 mil. t ročně (Turecko, USA, Austrálie)

 

Subtropické a tropické ovoce:

_Ananas_  původem ze střední a Jižní Ameriky, je to spíše zelenina (neroste na stromě)

-         plod tropické rostliny dnes už rozšířené v tropech celého světa; z hlediska botanického je to vytrvalá bylina rostoucí ze země s přízemní růžicí odolných zelených listů, na nichž spočívá lodyha se složitým květenstvím g po opylení vzniká nepravý plod (až několik kg)

-         ananas se jí zasyrova, nebo většinou v konzervované podobě (exportní komodita)

-         světová roční produkce 14 mil. t/rok; pořadí států nestabilní

1.       Thajsko (2 mil. t)

2.       Filipíny (1,7)

3.       Brazílie (1,5) ↙

4.       Čína (>1)

5.       Indie (>1)

_Avokádo_  plody stromu rodu Persea (česky Hruškovec přelahodný)

-         hruškovitý tvar plodu na vždyzeleném trop. až subtrop. stromě

-         z botanického hlediska jde o peckovici, kožovitá slupka většinou zelené barvy

-         plod obsahuje mnoho rostlinných olejů g specifická máslová chuť (v řadě států také jako příloha k masu, do omáček – např. mexická kuchyně)

-         světová roční produkce 2,5 mil. t

-         Mexiko (1 mil. t), USA, Kolumbie, Chile, Dominikánská republika, Indonésie

 

_Mango_  plody stálezeleného košatého tropického stromu Magnifera Indica

-         plody jsou vejčité peckovice (char. plochá pecka a žlutá dužnina) různých barev, tvarů i velikostí

-         světová roční produkce 26 mil. t

§         Indie (12 mil. t), Čína (3,3), Mexiko, Thajsko, Pákistán (všechny >1)

 

_Papája_  plody stromu Papája obecná (u nás známý také jako strom melounový)

-         dužnaté bobule (až 30 cm dlouhé) s tlustou kůrou zelené až nahnědlé barvy

-         plody pomáhají upravit metabolismus – zažívací potíže (např. papája + citron + pepř a zapít whisky g jisté uzdravení)

-         produkce 5,5 mil. t/rok: Brazílie (1,5 mil. t), Mexiko, Nigérie, Indie, Indonésie

 

_Datlovník­_  datle g plody rostliny Phoenix daktilifera

-         podlouhlé bobule s tvrdým semenem uvnitř; rostlina aridních oblastí se zemědělstvím oázovitého typu (zemědělství na datlovníku často závislé, využití např. i jako stavební materiál)

-         u nás známe především datle v cukru, ale v arid. oblastech denní potrava – vařené, sušené,…

-         sv. roční produkce 5 mil. t: Írán (1,0), Egypt, Irák, Saudská Arábie, Pákistán, Alžír

 

_Fíky_  plody stromu z rodu Smokvoň (Ficus)

-         sv. roční produkce asi 1 mil. t: Turecko,Egypt, Řecko, Irák, Indie

 

_Kiwi_  plod stromu Actinivie, který byl odpradávna pěstován v Číně

-         novodobá exportní plodina, jako první jej na světové trhy uvedl Nový Zéland

-         sv. roční produkce 1 mil. t: Itálie, Nový Zéland Chile, Francie

 

-         dříve luštěniny, ale z botanického hlediska je správnější používat označení luskoviny

-         mnoho různých druhů, dosud stále nedoceněná složka v potravním řetězci člověka i jako krmivo

-         velmi důležitý zdroj rostlinných bílkovin (proteinů)

-         celkové osevní plochy na světě asi 120 mil. hektarů, z toho:

 

Sója	45%
Fazole	25%
Hrách a cizrno	10%
Bob	6%
Čočka	2%

 

_Sója_  „plodina budoucnosti“– až 40% bílkovin, 20% rostlinných olejů ® všestranné využití

-          co do složení dokáže plně nahradit produkty živočišné výroby (náhražky masa, mléka, sýra), mohla by zmírnit hlad ve světě, velký význam v krmivářství (zejména v USA)

-          v Číně pěstována už 5000 let přnl., ale význam sóje objevily až USA (po 2. sv. válce odstartovaly sójový program a do dvaceti let předstihli v produkci Čínu (dnes už se na 1. místo dere Brazílie)

-          nárůst GMO (USA, Argentina) ® minimum škůdců, není potřeba tolik postřiků; dohodu o přechodu na GMO uzavřela už i Brazílie (do pár let se předpokládá rapidní zvýšení produkce)

-          vyšlechtěny i odrůdy odolné vůči nižším teplotám (Kanada), pokusy o pěstování i u nás (jižní Morava)

-          světová roční sklizeň celkem 160 mil. tun sójových bobů

1.       USA (75 mil. t)

2.       Brazílie (30 mil. t)

3.       Argentina (19 mil. t)

4.       Čína (14) stagnace

5.       Indie (6)

Paraguay, Kanada

_Fazole_   součást tradičního vyživovacího systému indiánských národů na území Latinské Ameriky

-          ve střední a jižní Americe se pěstovaly už před 10 000 lety, v Evropě známé až od 16. stol.

-          sv. roční produkce 17,5 mil. tun: Čína (4), Brazílie (2,2), USA, Mexiko, Čína

 

_Hrách_   existuje mnoho odrůd (např. cizrna), rozšířený také jako krmný

-          produkce asi 12 mil. t: Francie (3,2), Kanada (2,3), Čína, Rusko, Ukrajina

 

_Bob_  už i u nás jako alternativní plodina (hlavně ke zkrmení), ale v Lat. Americe se pěstují i odrůdy určené k přímé konzumaci

-          roční produkce ve světě 3,5 mil. tun/rok: Čína (1,5), Egypt, Etiopie

 

_Čočka_  3 mil. tun/rok: Indie (0,9), Turecko, Kanada, Sýrie

 

-          soubor botanicky od sebe velmi vzdálených rostlin, které mají společné to, že v některých svých orgánech dokáží hromadit tolik tuků, že jejich zpracování je pro nás rentabilní

-          podstatná část skupiny tzv. alternativních plodin, jež se pěstují na uvolněných plochách

-          olej také jako obnovitelný zdroj energie, významný produkt mezinárodního obchodu

-          pro průmyslové využití se pěstuje 30 druhů, z nichž nejvýznamnějších druhů je jen 12

-          olejnatá semena:      

a) měkká (bavlníkové, podzemnicové, sój. boby, slun. jádra, olivy, řepka olejná a sezamové sem.)

b) tvrdá (kopra a palmová jádra)

c) semena k technickému využití (len, ricinové boby a turgové ořechy)

-          obsah tuků v semenech se pohybuje od 20% (sója) po asi 70% (kopra)

-          velký nárůst v pěstování olejnin v posledních letech – lidé dávají přednost rostlinným tukům ® během posledních 10 let stoupla produkce olejnin až o 50% a spotřeba oleje stoupá po celém světě bez výjimek zhruba o 1 kg na hlavu ročně za 5 let

-          výroba oleje: (sójového je nejvíc, přestože má nejmenší procento tuků – vysoká produkce sóji)

w        sójový (23 mil. t/rok) – zbytky po vylisování se zužitkují jako krmivo

w        řepkový (12) – velký boom

w        palmový (11)

w        slunečnicový (9)

w        podzemnicový (5)

w        bavlníkový

w        kokosovo-ořechový

 

_Podzemnice olejná_  lat. Arachis hypogea ® název arašídy; burské oříšky podle Búrů v již. Africe

-          luštěnina příbuzná s hrachem a čočkou, ale pro vysoký obsah tuků řadíme do olejnin

-          květy se po odkvětu zavrtávají do země a tam dozrávají

-          plodina vnějších tropů se střídáním vlhka a sucha

-          výroba oleje, margarínů, pomazánek, mýdel

-          pro některé země (Sahel) je to často jediná exportní komodita (např. Súdán, Senegal)

-          produkce 30 mil. tun/rok

-          Čína (12 mil t), Indie (7,5), Nigérie (2,5), Indonésie

 

_Bavlník_  textilní plodina, ale semena poskytují olej vhodný pro technické účely

-          na samotnou produkci semen je navázána síť lisoven a intenzivní živočišná výroba (krmivo)

-          produkce bavlníkových semen 53 mil. t:

1.       Čína (13,5 mil. t)

2.       USA (7,9)

3.       Indie (7,7)

4.       Pákistán (4,5)

5.       Uzbekistán (3,2)

Turecko, Austrálie

 

_Palma kokosová_  má vedoucí úlohu v rovníkové oblasti, zemědělci zužitkovávají celý strom

-          plantáže na pobřeží Ind. a Tichého oceánu, nevadí jí zasolená půda mořem

-          zdroj mnoha surovin: kokosové ořechy, kokosový olej, kokosové mléko (často jediný zdroj tekutin), kojir (vlákna v zelené slupce kolem skořápky ořechu, např. na rohože), skořápky jako nádoby, ...

-          dužnina se vytlouká a suší ® po vysušení označuje kopra (70–80% tuku), výroba margarínů apod.

-          nastrouhaná kopra = kokosová moučka (na pečení, do cukroví)

-          ročně se na světě sklidí 48 mil. tun kokosových ořechů:

-          Indonésie (15), Filipíny, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam, Mexiko, Papua-Nová Guinea

 

_Palma olejná_  v oblastech s vysokým koeficientem vlhkosti (západní Afrika a Zadní Indie)

-          z palmových jader se lisuje kvalitní olej

-          produkce ročně 5,5 mil. t: Malajsie, Indonésie, Nigérie

 

_Olivovník_  většina sklizně výrazně soustředěna do prostoru Středomoří (trad. zastaralé zemědělství)

-          olivové háje ® efektivní využití špatných degenerovaných půd

-          olej se z oliv lisuje buď za studena (vůbec nejkvalitnější olej, tzv. panenský, pouze pro studenou kuchyni, do salátů, zálivek, apod.) nebo za tepla (levnější, vhodný i na smažení, zejm. v Itálii)

-          světová produkce oleje 2 mil. t/rok: Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko, Tunis, Maroko

 

_Slunečnice_  významná olejnina teplejších mírných podnebných pásem

-          od 16. století se pěstuje i u nás, šlechtěním se postupně šíří i do chladnějších oblastí (před rokem 1990 se u nás pěstovala jen v Podunají na jihu Slovenska, nyní i na J Moravě, v Polabí a na Hané

-          zbytky po vylisování se hodí jako krmivo pro hospodářská zvířata

-          produkce celkem 26 mil. tun/rok:

1.       Argentina (6) - GMO

2.       Rusko (3, za SSSR 7)

3.       USA (2,4)

4.       Ukrajina (2,3)

5.       Francie (1,7)

teplejší oblasti Číny a Indie

 

_Řepka olejná_  nejvýznamnější olejnina mírných zeměpisných šířek, spíše vrchovin (u nás se ale pěstuje i v nížinách, kde by měly být náročnější plodiny, a tak berou kšeft vrchovinám)

-          semeno poskytuje až 45% oleje, který je vhodný spíše k technickým účelům

-          MEŘO program = používání methyl-ester-řepkového oleje jako aditiva do pohonných hmot ® biopalivo (pohonné hmoty jsou pak ale dražší, ne tak účinné – nižší oktanové číslo, menší rychlost)

-          problém s velkoprodukcí řepky: tvoří-li řepka více než 15% v osevních postupech jednoho družstva, hrozí nebezpečí přemnožení škůdců (např. lískáček řepkový)

-          světová produkce 36 mil. t/rok (obrovský nárůst – dvojnásobný za 15 let):

-          Čína (8), Kanada (8), Indie (5), Francie (3,7), Německo (3,4), Velká Británie (1,6), Austrálie, Polsko

 

_Len_  méně produkovaná olejnina, spíše textilní plodina

a)       len přadný (25%) – v chladnějších oblastech

b)       len olejný (75%) – v teplejších oblastech, i v tropech

-          až 40% oleje je k technickým účelům (mazací oleje, fermeže)

-          světová produkce 2,8 mil. t oleje/rok: Kanada (1,1), Čína, Indie, USA, Německo

 

_Sezam_  v teplých, až semiaridních oblastech; až 50% oleje

-          produkce 2,5 mil. tun sezamových semínek: Indie (0,65), Čína (0,5), Myanmar (0,3), Súdán

 

_Ricinové boby_  plod trop. rostliny Skočec (Ricinus komunis), technický olej k výrobě léků, mýdla,...

-          světová roční produkce 1,2 mil. t: Indie (0,9), Čína

 

_Tungové ořechy_  olej se vyrábí ze semen stromu Aleurites, k technickým účelům (barvy, laky)

-          světová produkce 0,5 mil. t oleje, většina se vyrábí v Číně, zbytek Paraguay, Argentina

 

_Saflor_  žlutě kvetoucí bodláčí – rostlina Světlice barvířská (jedlý i techn. olej, z květů červené barvivo)

-          světová produkce 1 mil. t: Indie, USA, Mexiko

 

_Konopné semeno_  plodina budoucnosti, rostlina se dá využít i k výrobě papíru

 

_Mák_   pochutina s vysokým obsahem tuků

-          1. Turecko (60 tis. t), 2. ČR (30 tis. t), Francie, Ukrajina (opiová podoba Afghánistán, Pákistán)

-          zrníčka ® pečivářství a olejnářství

-          makovina ® odpad (prázdné makovice + stonky) od nás odebírá Slovakofarma Hlohovec (SK) na výrobu morfinu do medikamentů

 

-          potraviny s malou výživnou hodnotou, které se pěstují pro své specifické chuťové vlastnosti

-          obsahují alkaloidy, které působí na nervový systém člověka

-          jsou to  a) látky k přípravě nápojů, b) látky ke kořenění jídel

 

Látky k přípravě nápojů:

-          jsou to rostliny, které jsou od sebe často velmi vzdálené jak botanicky, tak způsobem pěstování

-          často jediná vývozní komodita některých zemí, důležité pro zahraniční obchod

-          působením člověka došlo postupem času k totální záměně místa původu a dnešní produkce rostliny

-          plantážní způsob pěstování narušil potravinovou bilanci místa zemědělské produkce

 

_Čajovník_  čaj = listy čajovníku (Thea chinensis), což je keř vyšlechtěný z divoce rostoucích stromových druhů v jižní Číně; dnes je nejvýzn. oblastí produkce celá monz. Asie a nově i vých. Afrika

-          do Evropy se čaj dostal v 16. století a už v 17. stol. ho pěstují Rusové; následkem britské koloniální expanze v 19. století jsou zakládány plantáže na Cejlonu a v Indii, Nizozemci zase v Indonésii a Africe

-          v rovníkových oblastech se čaj pěstuje v zastínění (např. palmami), ve vyšších zeměpisných šířkách exponovaně (= plochy k pěstování musí být exponované vůči slunečnímu záření , často na terasách)

-          sklízí se mladé výhonky listí, ty prochází fermentací a po vysušení je čaj připravený k pití

-          existuje nespočet druhů čaje (ale např. zelený čaj je jen nefermentovaný normální čaj)

-          některé mladé výhonky se sklízí ručně – náročné na pracovní síly

-          světová produkce neustále roste – 3 mil. tun čaje/rok

1.       Indie (0,87)

2.       Čína (0,7)

3.       Keňa (0,3)

4.       Srí Lanka

-          dále Indonésie, Japonsko, Turecko, Malawi, Vietnam

-          SSSR býval 5. na světě (gruzínský čaj), dnes má už jen 30 tis. t/rok

-          existují i tzv. „nečaje“, nápoje z různých rostlin – např. mathé z listů cesmíny (Brazílie, Paraguay, ...)

 

_Kávovník_  (Kofea) 4-6 metrů vysoký vždyzelený tropický strom

-          plody jsou kulovité peckovice podobné drobným švestkám přecházející postupně během dozrávání od zelené přes žlutou až po červenou; uvnitř jsou citrónově žluté pecičky a až v nich kávové zrnko

-          původem z náhorních plošin Etiopie, kde dosud roste divoce; šlechtěním vznikla odrůda Kofea arabica (Jemen) ® v 17. století při expanzi Holanďanů a Portugalců do JV Asie zakládány plantáže

-          do Evropy se káva dostává až v 17. století, a protože je dovoz z JV Asie příliš nákladný a zdlouhavý, je kávovník převezen i do Lat. Ameriky a do Karibiku ® nejvíce kávy se dnes vypěstuje tam, kde není kávovník původní (ale v 19. století se část produkce začala vracet i do rovníkové a subrovn. Afriky)

-          světová produkce neustále roste – 6,5 mil. tun/rok (ale je to růst na úkor kvality)

1.       Brazílie 1,8 mil. t

2.       Vietnam 0,7 mil. t (↗↗↗)

3.       Kolumbie 0,7 mil. t

4.       Indonésie