Průvodce prvním semestrem

 

Vysokoškolské studium je věc zrádná. Vynecháme-li boční aspekty jako nevázaný alkoholismus a kolejní život, je poměrně nedílnou součástí vysokoškolského studia překvapivě studium samotné. Je asi třeba zdůraznit, že přechod z tepla středoškolských ústavů a zvláštních škol bývá poměrně bolestivý a studenti geografických oborů PřF se mu rozhodně nevyhnou. Abych nebyl obviňován ze zbytečného strašení, sdělím vám již úvodem, že první semestr geografického studia nepřežije každý rok hrubým odhadem třetina až čtvrtina studentstva. To je prostě fakt, daný asi tím, že geografie bývá považována za lehkou vědu, a proto často studovaný lidmi s nízkým potenciálem. Anebo opilci. 

 

Celý tento web má za účel usnadňovat studium. Tento konkrétní článek má pak za úkol připravit geografy prvního ročníku na reálná úskalí prvního semestru a pomoci jim v adaptaci na nové prostředí. Takže vzhůru do toho.

 

Začátky na fakultě  

Nový student geografie nemá co se týče předmětů po svém příchodu na PřF příliš na výběr. Jsou mu coby povinné nabízeny čtyři předměty s dost abstraktními názvy a jazyk + tělák. Tento sextet dává dohromady něco přes třicet kreditů, přičemž k přechodu do druhého semestru je třeba získat kreditů patnáct, to je v podstatě dva předměty. To je zdánlivě výhodné, ale rozhodně doporučuji si zaregistrovat některé předměty z jiných oborů navíc, může se to hodit, páč první semestr bývá většinou docela vtipný. Buď si vybírejte dle svých zálib nebo se obraťte na někoho zkušenějšího, kdo vám poradí předměty zadarmo. Jedním z nich jsou třeba Multimédia ve výuce, dobře využitelný a bezproblémový předmět s kódem C7660. Bohaté spektrum pohodových předmětů nabízí také FSS nebo katedra historie FF. Při registraci na zmíněných fakultách budete mít patrně problémy vejít se do kapacity, je tedy třeba se podívat, kdy daná fakulta registruje předměty.

 

Buďte připraveni na to, že hodnocení se od SŠ poněkud liší. Rozhodně si dobře všimněte, jak je předmět ukončen. Možnosti jsou:

Z – zápočet – většinou v pohodě

K – kolokvium – věc svízelná, občas těžší než zkouška, ne však na PřF

Zk – zkouška – tak to je celkem jasný

Kz – klasifikovaný zápočet, v podstatě rovněž zkouška, občas lehčí (ne v případě statu)  

A další podobné zkratky (PZk, SZk), jichž si zatím nevšímejte.

 

Připravte se rovněž na to, že tentokrát nebudete odjíždět domů s vítězoslavným pocitem, že „jsem to dal(a) aspoň za čtyři. Vysokoškolská známkovací stupnice je poněkud odlišná a čítá tyto známky.

A – výborně, prostě jednička jak šitá, za výkony přes 9x%; dosažitelná zřejmě jen podvodem nebo nezřízeným učením

B – výborně minus, této známky snad nejde dosáhnout, 1- (P.S. Tak jsem to na konci 4.semestru přece dokázal ;-))

C – „celkem dobrý“, oficiálně velmi dobře, ekvivalent dvojky

D – „dobrý“, oficiálně velmi dobře minus, ekvivalent 2-

E – „eště dobrý“, oficiálně dobře, čili trojka

F – „f prdeli“, čtyřka, nevyhovující a můžete se připravovat na repete.

 

Zmíněné repete se koná jednou beztrestně. Třetí pokusy z jednotlivých předmětů si už musíte v IS vyžádat a v bakalářském cyklu disponujete pouze čtyřmi třetími pokusy, takže je hned nerozházejte.   

 

Prokoušete-li se problémy s registrací a odlišným známkováním, jste připraveni na summary jednotlivých předmětů. Je samozřejmě nemožné odhadnout, kterým budete začínat, takže si pořadí stanovím já. Ještě předtím ale důležitá věc – ve všech předmětech prvního semestru máte možnost využívat elektronických skript, ať už na IS nebo na tomto webu. Teoreticky tedy nemusíte přednášku ani vidět, nicméně rozhodně nedoporučuji. Neznám nikoho, kdo by na přednášky aspoň občas nechodil a předmět dal. Výjimkám se předem omlouvám. A nyní k samotným předmětům.

 

Úvod do studia geografie

Legendární úvod. Tímto předmětem budete pravděpodobně začínat, během prvních tří hodin se dozvíte základní informace o studiu geografie. To bude zároveň na dlouho zřejmě poslední přednáška z tohoto předmětu, které budete alespoň zčásti rozumět. Úvod totiž není klasickým úvodem do nějaké problematiky, ale komplexním masakrem s apokalypticky nízkou úspěšností na zkouškách. Přednášejícím je profesor Brázdil, sympatická osoba vyhazující ale s železnou pravidelností okolo 40% zkoušených. (P.S. Novým moderátorem této show je jistý Kamil Láska. Vůbec ho neznám). 

 

Nemá zřejmě smysl nabádat kohokoli k soustavnému studiu a opakování látky. Spíše doporučuju si koncem semestru pečlivě projít na tomto webu staré písemky, protože Brázdil točí asi šestici zadání. Ke zkoušce je nutné znát hlavně obrázky a vysvětlit je – viz. návod k napsání úvodu.

 

Nezbytnou pomůckou každého úvodisty je bestseller Úvod do studia geografie od Brázdila. Tato modlitební pomůcka každého geografa je nezbytným artiklem pro absolvování předmětu. Doporučuji si jednu kopii pořídit. Vzhledem k tomu, že jde o knihu starší a pokud by vyšla znovu, bylo by třeba na zvládnutí fanatického davu použít gumové nukleární zbraně, je nejschůdnější cestou si knihu půjčit z knihovny a okopírovat (další možnost se otevírá obyvatelům menších měst, kde se často Úvod válí v knihovnách a lze si ho půjčit/ukrást). Bez ní to totiž fakt moc nejde. 

 

Cvičení z úvodu jsou poměrně snadná, ale zaberou nějaký ten čas a není tak úplně od věci je pochopit. Občas se na zkoušce vyskytne otázka řešená právě na cvikách. 

 

Úvod se svoji pověstí i tvrdými čísly řadí k předmětům nejtěžším. Na druhou stranu, najdou se i lidé, kteří úvod považují za docela snadnou disciplínu a obávají se spíše jiných předmětů, většinou jde o osoby se silným matematickým nadáním a kupodivu zpravidla o dívky (ženy?). Řadíte-li se k nim, gratuluji. Jste-li humanitně zaměřeni a navíc pánové, upřímnou soustrast.

 

Statistické metody a zpracování dat

…neboli stat. Předmět vedený tvrdou rukou bývalého šéfa ústavu profesora Proška a laskavou tváří současného šéfa, páně Dobrovolného. Rovněž zde se kvalitně pobavíte. Přednášky jsou na dost podobné úrovni jako v případě úvodu, taky asi moc nebudete vědět. Jako vhodná metoda se jeví učit se ještě před přednáškou ze skript, ale kdo to udělá, že? :-) Závěrečný klasifikovaný zápočet stačí napsat na 50%, ale i to bývá docela problém, zvlášť, trpíte-li chronickým děsem z čísel a neznámých veličin.

 

Poněkud náročnější jsou také cvika. Vy už asi nepotkáte legendu české statistiky Viktorii Šťastnou, která si vysloužila celou řadu ne zcela lichotivých přezdívek a oslovení od studentů nadšených jejím „vstřícným“ přístupem. Možná nebudete muset opravovat cvika pro nevhodnou diakritiku, špatný font nebo klasicky za dodržení postupu práce doporučené Viktorkou. Každopádně tato cvika berte v prvním semestru asi nejvážněji, lze tam nasekat neskutečné množství chyb a pokud neovládáte Excel, nastává výrazný problém. Tato cvika jsou také poměrně časově náročná, proto jako inspiraci doporučuji nahlédnout na tomto webu do odkazu Cvika a zde najít statistická cvičení. Sebemrskačům a radikálním příznivcům metody pokus – omyl doporučuji předchozí větu zapomenout.   

 

Fyzická geografie

Věda popisující všechny možné sféry zemského povrchu a přilehlého prostoru. Hlavním úskalím tohoto bohatě kreditovaného předmětu je poměrně značné množství informací, které je třeba znát. Druhým problémem může být to, že i tento předmět vyučuje nekompromisní profesor Brázdil a opravuje-li písemky on sám (jeho kolega Zdeněk Máčka tráví dobu po Novém roce většinou někde na Antarktidě), dochází k pozoruhodným výsledkům jinak dobrých studentů. Fygr hodnotí jako těžký spíše studenti spoléhající na logické myšlení (jsou-li takoví ;-)) Naopak my, historici, problém většinou nemáme. Zkrátka se to musíte naučit, není tam moc co chápat.

 

Přednášky jsou poměrně zajímavé, i když právě fygr se často odehrává v dost podivné hodiny (čtvrtek 18 – 20 hod. atp.), Brázdilův výklad je fascinující a na rozdíl od úvodu i více méně srozumitelný; Máčka je zase strašně sexy a zvláště ve večerních hodinách upadá do velice suchého a nesmírně vtipného humoru. Cvičení probíhají v poměrně mírovém duchu, někteří cvičící mají ale tendenci psát zápočtové testy (ne vždy je ale opraví nebo z nich vyvodí patřičné závěry.

 

Ještě poslední podotek – první termín fygru se většinou odehrává krátce po silvestrovských oslavách, je tedy vhodné se na něj začít učit trochu dříve.

 

Humánní geografie

Ve všeobecném povědomí známo jako nejpohodovější předmět, přestože i něm se toho dozvíte moc a moc. Důvodem dobré nálady je zvláště u dívek doktor Ondřej Mulíček, který se svým kolegou Seidenglanzem předmět moderuje a vede studenty ke světlým zítřkům. Druhý jmenovaný lektor proslul svými sentencemi využívajících jeho ráčkování („Tvanspovt otvoků z Afviky do Ameviky…“) a i s ním se dá vyjít bez zbytečných vášní. Jediným problémem zmíněné dvojice, zvláště páně Mulíčka, je občas přemrštěná vědeckost jejich projevu.

 

Humánní geografie se zabývá socioekonomickou sférou, přičemž průmysl a zemědělství jsou odsunuty na asi 3 přednášky moderované DJem Věžníkem. Jinak se dost místa věnuje demografii, dopravě, různým faktorům a podobným radostem. Stejně jako v případě fygru je i humáč celkem náročný na množství informací, proto není od věci se na to učit trochu déle. Písemka je samotným pedagogickým štábem pravidelně považována za primitivní, nicméně v posledních dvou letech se humáč docela vybarvil a úspěšnost prvních pokusů je mizivá (loni to dalo na první pokus ani ne dvacet lidí, z toho jen sedm lépe než za E). Pokusy další pak probíhají bez problémů.

 

Cvičení z humáče jsou v klidu, cvičící jsou asi nejvíc na pohodu ze všech předmětů. Žádné složité výpočty ani závažnější činy se zde nevyžadují, pokud teda zrovna neřádí Řeřicha senior se svou trojitou deformací geografického prostoru podle železniční sítě (ale to vás už nepotká).

 

Konkluze

Co z toho všeho plyne? Studium geografie je v prvním semestru dost bolestivé, je třeba se připravit na značný krok v obtížnosti ve srovnání se střední školou. Podobně asi nemá cenu těšit se na červený diplom, na geografii se s nějakým tím efkem prostě počítá. Smiřte se také s tím, že své středoškolské znalosti si můžete strčit za klobouk, nikdo se na ně ptát nebude. Buďte připraveni bojovat na geografickém bojišti a zvítězit nebo padnout. A i když na to jistě budete mít často náladu, nepáchejte vraždy ani sebevraždy. Zkrátka je jen třeba změnit životní krédo na: "Ženy, víno a Rudolf Brázdil." Ti z vás, kteří udělají všechny zkoušky prvního semestru mají podle rad osob starších až starých titul v kapse. Takže hodně štěstí.

 

A na závěr...

Jistě jste si všimli, že náš geografický svět se mění a osoby přednášející přicházejí a odcházejí. Proto budete-li mít zájem článek doplnit svými postřehy s novými cvičícími a lektory (zvláště dr.Láska), ozvěte se do guestbooku 

Jura