První semestr z pohledu amatérského statistika

 

První semestr je za námi a je tedy vhodná chvíle se za ním poohlédnout s vědomím, že nás hned tak znovu nepotká. To je jistě myšlenka, která potěší. Snad proto přežijete několik set slov výplodů mé choré mysli. Tato nová investigativní reprtáž se bude pochopitelně týkat našich studijních úspěchů a neúspěchů mezi zářím 2003 a únorem 2004. Vycházím samozřejmě z výsledků předmětové ankety a je tedy reprezentativní jen pro ty z nás, kteří tomu (censored) červenému vykřičníku na IS nakonec neodolali. 

 

Ještě bych snad měl upozornit, že předmětu statistika se snad dožiju až ve třetím semestru, takže pokud ode mě očekáváte znalost podobných cizích výrazů jako Mulíček, musím vás zklamat už na začátku. Ale teď už se vraťme v čase; jsme o půl roku mladší, plni energie, ideálů, neznáme sebe navzájem a ani slova jako Ruda nebo Prošek nás dosud nijak neexcitují.

                                                                                        

Masarykova univerzita

Masarykova univerzita poslední dobou posiluje své pozice z hlediska množství studentů a údajně už předstihla i univerzitu Karlovu – na začátku prvního semestru ji navštěvovalo okolo 25 000 studentů. Naše fakulta pak drží ve svých kobkách celkem 2446 studentů, tedy zhruba desetinu. Kolik z tohoto čísla se počítá mezi geografy prvního ročníku jsem bohužel nikde nenašel, nicméně kolem devadesáti nás je (bylo) určitě a snad by se nás našlo i víc. Sami studenti fakultu hodnotí z hlediska obtížnosti, zajímavosti, srozumitelnosti výuky atd. vesměs mírně kladně, popřípadě neutrálně. V rámci celé univerzity jsme zkrátka průměrně (ne)spokojenými studenty. A teď už se věnujme konkrétním předmětům, které nás potkaly v prvním semestru. Začneme od našich úspěchů, abychom pak mohli s klidným srdcem přejít na vědecká bojiště ne zcela nepodobná Stalingradu.

 

Fyzická geografie

Úvodem předešlu, že fyzická geografie byla dle dosažených výsledků nejlépe zvládnutým předmětem. Není tedy daleko k myšlence, že rozvojem našich již teď vynikajících morfologických, meteorologických, klimatologických a dalších znalostí může katedra dojít celosvětové proslulosti.  Nicméně než se to splní, vraťme se na zem.

 

Větší části z vás zřejmě nezůstalo utajeno, že hodiny vedli prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. (krycí jméno Ruda) a Mgr. Zdeněk Máčka, Ph.D. (žraloček). Čtyři hodiny týdně s nimi oficiálně prožívalo 89 studentů, realita pátečních přednášek byla poněkud smutnější.

 

Jak tedy dopadlo naše hodnocení těchto gigantů? Máčkův díl učiva nám připadal o kousek lehčí než Rudova moudra, nicméně – a teď pozor – fyzickou geografii jsme hodnotili jako obtížnější než třeba úvod! Uznejte, že to je docela kravina. Látka nás od obou lektorů naprosto fascinovala, Ruda byl však o maličko zajímavější a srozumitelnější. Přístup Rudy i Máčky byl stejně vstřícný. Zajímavé disproporce ukazuje kolonka literatura, kde názory na literaturu od Máčky byly v obou krajích více extrémní – dost lidí ji považovalo za lepší než Rudovu, dost naopak za horší. Mezi námi – neučili jste se na oba ze stejnýho Strahlera? Já jo.   

 

Olga Prosová už v roli cvičícího divé zvěře uspěla o trochu méně. Náhodně vybraná skupina 04 čítající 24 studentů její výklad pokládala za průměrný, v podstatě srozumitelný a přístup za vstřícný. Literaturu jsme – nevím proč – hodnotili ve cvikách dost negativně. 

 

Entrée písemku zvládlo napoprvé úctyhodných 51 studentů. Doping v podobě Vánoc nejvíce prospěl čtveřici studentů, kteří dostali áčko a desítce s béčkem. Naopak šestice lidí dostala za E. Zbývajících 40 osob se mohlo připravit na repete. V tom uspělo dalších 23 studentů, neznámý hrdina se může honosit zvláštním hodnocením FB (tímto neznámým hrdinou je zřejmě Honza Divíšek ze sekty biologie – zeměpis). I to přispělo k tomu, že jsme si připsali průměr 2,42, který je jednoznačně nejlepší ze všech čtyřech předmětů.

 

P.S. Dovolte, abych na tomto místě upřesnil svoji definici máčky. Jistě, je to malý žralok, ale také „pichlavá bylina rodu Eryngium rostoucí v teplejších oblastech na kamenitých stráních, pastvinách apod.“ Ale to jen tak pro pořádek.

 

 

Humánní geografie

Této show se letos zúčastnilo celkem 84 (nebo 86) nadšenců, aby pod vedením magistrů Mulíčka a Seidenglatze a docentů Řeháka a Věžníka dospěli ke světlým zítřkům poznání. Obtížnost předmětu byla vámi ohodnocena jako zcela průměrná a jeho zajímavost jako mírně nadprůměrná, zvláště v podání Mulíčka. Rovněž srozumitelnost výkladu vám přišla průměrná, s čestnou výjimkou Věžníka, který v tomto kritériu příliš neuspěl. Jako negativum předmětu tak vynikla literatura, kterou jste ohodnotili jako nedostačující.

 

Co se seminářů týče, jako reprezentativní vzorek jsem vybral skupinu Z3090/03, kterou navštěvovalo 21 studentů. Cvika se vám zdála být spíše jednoduchá, přístup cvičícího humanoida byl hodnocen poměrně kladně. Dokonce i problémy s literaturou byly ve cvikách částečně překonány.

 

První termín z humánní geografie dopadl podle statistik na IS takto: 4 béčka, 7 céček, 19 déček a 18 éček, uspělo tedy celkem 48 lidí. Dalších 14 osob si napravilo pověst během druhého pokusu a posledních pět proklouzlo při pokusu třetím. Osm z nás zkoušku nezvládlo a zbývající počet se na ni nedostavil (tedy asi zanechal studia zavčasu). Průměr se nicméně ke zklamání mgr.Mulíčka vyšplhal na 2,74.

 

Humánní geografii jsem neměl, takže těžko mohu nějak komentovat. Pokud se někdo cítíte, komentář napište, rád ho přidám ke svému textu. 


 

 

Úvod do studia geografie

 

Přátelé, vítejte ve Stalingradu! Pro ty z vás, kteří toto malebné město na Volze neznáte, bych měl alespoň poznamenat, že Němcům se v tomto městě dařilo asi podobně jako geografům na zkouškách z úvodu. Tedy docela špatně.

 

Rudolf ze svého předmětu (s poměrně pozoruhodně nepřesným názvem, navrhoval bych pro příští rok třeba Úvod do studia věštectví nebo Jak malovat, aby to Rudu uspokojilo?) udělal šlágr pro geografické publikum, neboť klaka čítala celkem 108 osob (nemalá část pochopitelně pocházela z vyšších ročníků). Přes dlouho dopředu avizovanou složitost předmětu jsme jej (zřejmě v těžkém drogovém deliriu) hodnotili jako předmět jen mírně obtížnější. Rudova moudra jsme zhodnotili jako velmi zajímavá a výklad jako krajně srozumitelný. Tady se zřejmě můj názor drobně rozchází z názorem většiny, ale to nevadí. Rudův přístup byl zkrátka ohodnocen jako nesmírně vstřícný a co mě zvlášť pobavilo, literatura jako spíše dobrá a ROZMANITÁ – věřím, že 95% z nás nevidělo víc knih o tématu, než Rudovu bibli. 

 

Pro cvika jsem vyvolil seminární skupinu 05, kterou navštěvovalo celkem 24 studentů. Snaha magistry Štěpánkové o výklad byla (pro mě rovněž překvapivě) hodnocena jako srozumitelná; přístup byl již tradičně vynikající. Literaturu hodnotili někteří nadšenci dokonce jako vynikající a rozmanitou ;-))) Celkově pro nás cvika byla stejně obtížná jako celý předmět, tedy mírně nadprůměrně.

 

A pak přišly oblíbené středeční dvouhodinové sedánky s Rudou, které se pro některé z nás staly nedílnou součástí lednových a únorových dnů. Při první takové gayparty se urodil jeden z větších exotismů, které jsem kdy viděl. Z více než sta zúčastněných jsme dosáhli 1x známky A (viz.geografické hádanky), rovněž 1x známky B, dále čtyř céček, sedmi déček a deseti „Eště dobrých“. Uspělo tedy 23 studentů, což, jak jistě sami uznáte, není právě mnoho.

 

Ostatních cca 85 osob mělo to privilegium vidět Rudu ještě alespoň jednou. Z tohoto davu nakonec uspělo při dalších pokusech dalších cca 30 lidí. Zbývajících cca 55 osob tedy při úvodu zkrátka neuspělo a tito všichni se jistě těší na letní termín nebo semestr číslo tři. Zbývá ještě dodat, že právě šampiónům, kteří se nenechali zdrtit prvním neúspěchem a stále znovu sbírali nová a nová efka, vděčíme za průměr 3,62 kterého jsme nakonec dosáhli. Myslím, že z našeho ročníku něco bude. Na poli astronomických výpočtů leží naše budoucnost!


 

Statistické metody a zpracování dat

Posledním předmětem, kterým se budu zabývat, je vaše oblíbená statistika. Vaše láska k předmětu úplně čiší z obrazovky, na které jsou zobrazeny výsledky předmětové ankety. Hádám, že byste se s Proškem láskou sežrali. A přitom to začalo tak romanticky – na statistiku se vás přihlásilo přesně sto. Tím zřejmě pro vás romantika skončila a začal akční film.

 

I hlavní hrdinové se rozdělili podle schématu telenovel na hodného kladného hrdinu (doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.) a toho zlého, který všem vládne (v hl.roli prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.). Docent Dobrovolný měl alespoň zhruba průměrně zajímavý a srozumitelný výklad a jeho vstřícnost byla hodnocena jako příkladná. Naproti tomu profesor Prošek svými ranními seancemi příliš sympatií nesklidil – výklad úplně nezajímavý a nesrozumitelný, přístup spíše špatný. Prošek se tak jako správný šéf katedry stal jediným vyučujícím, jehož přístup nebyl ohodnocen alespoň trochu nadprůměrně. 

 

Všichni bez rozdílů vyznání a sexuální orientace jste se pak šťastně shodli na tom, že statistika je opravdu přehnaně těžký předmět a to bez ohledu na lektora.  

 

Jako sondovací skupinu na cvika ze statistických orgií jsem zvolil skupinu 04 se 20 studenty. I cvika se svezla s přednáškami a byla ohodnocena jako přehnaně obtížná. Výklad se vám zdal mírně nezajímavým a středně srozumitelným. Přístup jste obodovali mírně nadprůměrně.

 

Písemný klasifikovaný zápočet znal nakonec jen hodnocení A (2 totálně šílené osoby), C (19 osob), E (krásných 42 lidí) a F (toto krásné ohodnocení si odneslo do druhého semestru 30 lidí). Všichni tito hrdinové socialistické práce se zasloužili o průměr 3,5. I přesto ve statistice uspěly zhruba 2/3 uchazečů.

 

Podobně jako v případně humánky jsem statistiku neměl, proto těžko něco dodávat.


 

 

Přátelé, myslím, že je čas zakončit moje krátké ohlédnutí za prvním semestrem. Určitě musíme alespoň v krátkosti vzpomenout všechny hrdiny padlé na poli vědy již v prvním semestru. Věřme, že jejich oběť plně nasytila krvežíznivé Rudy, Prošky a další zkouškové vrahy a my, kteří jsme stále ve hře, školu úspěšně dokončíme. A to byla myšlenka dne. Pokud se vám bude cokoli nepozdávat nebo mě budete toužit doplnit, dejte vědět.