STRUKTURNÍ TVARY RELIÉFU

 

Literatura

Strahler, A. –  Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Landforms and Rock Structure, s. 406 - 425.

 

1. Strukturní kontrola reliéfu

·        strukturní kontrola reliéfu = stav shody mezi tvary zemského povrchu a geologickou strukturou podložního horninového tělesa

·        strukturní tvary reliéfu

·        geomorfologická hodnota hornin jednotlivé druhy hornin reagují různě na působení exogenních geomorfologických činitelů

·        geomorfologická hodnota horniny určuje stupeň její odolnosti vůči zvětrávání a odnosu; je to veličina relativní (zejména je závislá na klimatu)

·        geomorfologická hodnota horniny je rovněž ovlivněna jejím rozpukáním, propustností pro vodu a rozpustností

·        horniny s velkou geomorfologickou hodnotou tvoří vyvýšeniny, horniny s malou geomorfologickou hodnotou sníženiny

Strahler&Strahler obr. 16.1 s. 409

·        úložné poměry hornin

 

1.1 Směr a sklon strukturních prvků

·        strukturní prvky hornin (sedimentární vrstvy, plochy foliace, pukliny) zaujímají různou polohu v prostoru

·        poloha strukturních prvků se definuje pomocí jejich směru a sklonu

Strahler&Strahler obr. 16.2 s. 410

·        strukturní prvky se měří geologickým kompasem

 

2. Reliéf na horizontálně uložených horninách

·        kaňony

·        tabulové planiny, strukturní terasy

·        tabulové hory (mesas), svědecké vrchy

·        skalní města

Strahler&Strahler obr. 16.3 s. 410

Strahler&Strahler obr. 16.4 s. 411

 

3. Reliéf na ukloněných horninách

·        kuesta – čelní svah (escarpement), týlový svah; sklon vrstev do 7°

·        homoklinální hřbet – sklon vrstev 7 - 40°

·        kozí hřbety – sklon vrstev nad 40°

·        klesty a homoklinální hřbety jsou sklonově asymetrické hřbety, kozí hřbety jsou sklonově symetrické

Strahler&Strahler obr. 16.9 s. 414

 

3.1 Vývoj odvodňování na mírně ukloněných horninách

·        pobřežní nížina

·        konsekventní, subsekventní, resekventní a obsekventní toky

·        konsekventní toky sledují generelní sklon terénu (např. na pobřežních nížinách směr sklonu sedimentárních vrstev); subsekventní toky ústí kolmo do konsekventních a sledují směr vrstev; pobočky subsekventních toků: resekventní toky – tečou po směru sklonu vrstev, obsekventní toky – tečou proti směru sklonu vrstev

 

4. Reliéf na zvrásněných horninách

·        plastická deformace hornin vede ke vzniku pánví, kleneb a vrás

 

4.1 Tvary vzniklé na klenbách

·        typy kleneb:

- klenby s jádrem z vyvřelých hornin

- klenby tvořené vyklenutými usazenými horninami

- solné klenby

- exfoliační klenby

Strahler&Strahler obr. 16.8 s. 413

Strahler&Strahler obr. 16.11 s. 414

·        tvary na částečně erodované klenbě: sklonově asymetrická říční údolí, klesty, homoklinální a kozí hřbety

 

4.2 Reliéf vrásových pohoří

·        jednoduchá a složitá vrásová pohoří – jednoduchá vrásová pohoří mají přímé osy vrás; složitá vrásová pohoří mají osy vrás zvlněné ve vertikálním směru, což vede k brachyantiklinální a brachysynklinální stavbě

·        příkrovová pohoří

·        průlomové údolí = údolí spojující dvě sníženiny přes pásmo vyššího terénu (např. údolí spojující dvě synklinální sníženiny přes antiklinální vyvýšeninu)

·        inverze reliéfu = stav vývoje reliéfu kdy synklinální struktury tvoří vrcholky vyvýšenin a antiklinální struktury dna sníženin

 

5. Reliéf na rozlámaných horninách

·        zlomový svah = konstruovaný tvar vzniklý přímo pohyby ker zemské kůry po zlomech

Strahler&Strahler obr. 16.16 s. 416

·        svah na zlomové čáře = svah vzniklý na zlomové ploše, oddělující dvě kry s rozdílnou geomorfologickou hodnotou hornin; svah vznikl jako výsledek rychlejšího odnosu méně odolných hornin

·        složený zlomový svah = svah vzniklý částečně pohybem ker po zlomech a částečně obnažením zlomové plochy selektivním odnosem

·        faceta = trojúhelníková svahová plocha vznikající erozním rozčleněním zlomových svahů

·        hlavní rysy svahů vázaných na zlomy:

            - velký sklon

            - přímý průběh

            - nezávislost svahu na geomorfologické hodnotě hornin

            - hluboce zaříznutá údolí tvaru V porušující svah

            - časté prameny při úpatí

            - vznik hrazených jezer

            - seismická aktivita

 

4. Tvary na ostatních geologických strukturách

4.1 Obnažené batolity

·        batolity obnažené erozně-denudačními pochody vystupují na zemskému povrchu jako vyvýšeniny (členité vrchoviny), což je dáno velkou odolností vyvřelin

·        monadnock = vyvýšenina budovaná extrémně odolnou horninou, která vyčnívá nad okolní zarovnaný povrch

Strahler&Strahler obr. 16.20 s. 418

·        odlehlík = zbytek denudovaného vyššího terénu v rozvodních částech terénu, který vyčnívá nad okolní zarovnaný povrch 

 

4.2 Tvary vznikající rozrušováním vulkánů

·        rozdílný morfologický vývoj stratovulkánů a štítových vulkánů

Strahler&Strahler obr. 16.22 s. 419, obr. 16.25 s. 422

Strahler&Strahler obr. 16.26 s. 423

 

5. Geologická struktura a tvar říční sítě

·        říční síť se přizpůsobuje zejména následujícím strukturním prvkům: zlomové linie, směr vrstev sedimentů, puklinové systémy, sklon povrchu ukloněných ker, směr antiklinál a synklinál, klenba

·        typy říční sítě:

-         stromovitá (dendritická)

náhodné uspořádání směru odvodňování, chybí usměrnění řek geologickou strukturou; horizontálně uložené sedimenty nebo masivní vyvřeliny bez puklin a zlomů

-         paralelní

hlavní toky běží rovnoběžně, přítoky se napojují pod ostrými úhly; hustá síť paralelně běžících zlomů nebo paralelně probíhající vrásy

-         radiální

toky tečou na všechny strany z jednoho centra; vulkanické kužely, klenby

-         mřížovitá

řeky tečou ve dvou na sebe kolmých směrech, jeden směr výrazně převládá; jednoduchá vrásová pohoří, ukloněné kry se střídáním odolných a méně odolných vrstev

-         pravoúhlá

řeky tečou ve dvou na sebe kolmých směrech, oba směry jsou rovnocenné; zlomy a puklinové systémy

-         prstencovitá

obloukovitě probíhající hlavní toky a krátké kolmo k nim postavené pobočky; centrální erodované části kleneb se střídání odolných a méně odolných vrstev

-         dostředivá

krátké toky směřující do jednoho bodu; krátery a kaldery vyhaslých sopek, kotliny