Úvod do studia Geografie

(Z0135, podzimní semestr, 3/1 zk, 6 kreditů)

Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.

 

1.      geografové A Geografie

1.1  GEOGRAFIE na PřírodovĚdecké fakultě Masarykovy univerzity

 

1.1.1        Začlenění katedry ve struktuře přírodovědecké fakulty

Sekce matematiky, fyziky, chemie, biologie a Věd o Zemi, kde je spolu s

-         katedra geologie a paleontologie

-         katedra mineralogie, petrologie a geochemie

-         Ústav fyziky Země

 

1.1.2        Historie katedry geografie – mezníky, osobnosti

-         vytvoření samostatné Československé republiky 28. října 1918

-         založení 2. české univerzity v Brně rozhodnutím Národního shromáždění ČSR dne 28. ledna 1919

-         geografie a kartografie do té doby jen na Karlově univerzitě v Praze – proto se zakladatelé geografie v Brně rekrutovali z Prahy:

Prof. František Koláček – regionální geografie na přírodovědecké fakultě

Prof. Bohuslav Horák – historická geografie, dějiny geografie a historický národozpyt na filosofické fakultě.

-         osobnosti a jejich zaměření (na přírodovědecké fakultě):

Prof. František Koláček – meteorologie a klimatologie, hydrologie

Prof. František Říkovský – meteorologie a klimatologie, geomorfologie, hydrologie, geografie sídel, regionální geografie

Prof. František Vitásek – meteorologie a klimatologie, geomorfologie, fyzická geografie (učebnice)

Doc. Bohuslav Hrudička – meteorologie a klimatologie

-         fašistická okupace – bolestné ztráty – v Mauthauzenu zahynuli v roce 1942 Koláček, Říkovský, Hrudička

-         po osvobození se vůdčí osobností stal Prof. Vitásek, který se zasloužil o založení Geografického ústavu AV ČR s hlavním sídlem v Brně a pobočkou v Praze, který byl nakonec v roce 1992 pro vnitřní rozpory účelově zrušen – geografie je jedním z mála vědních oborů v ČR, nemajících svůj vlastní vědecký ústav

Prof. Jan Krejčí – geomorfologie

Prof. Bohuslav Šimák - kartografie

Prof. Miloš Nosek – meteorologie a klimatologie

 

1.1.3        Současný stav

Základní geografické disciplíny

a)      fyzická geografie (geomorfologie, klimatologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie, krajinná ekologie)

b)      humánní (socio-ekonomická) geografie – geografie obyvatelstva a sídel, geografie průmyslu, zemědělství, dopravy (služeb, cestovního ruchu a rekreace)

c)      regionální geografie a regionální rozvoj

d)      kartografie, geoinformatika, GIS, DPZ

 

Výuka

Třístupňový systém studia:

1)      bakalářský studijní program Geografie a kartografie (Bc.) – 3 roky

-         obor Geografie

-         obor Geografická kartografie a geoinformatika

-         obor Geografie pro víceoborové studium (Učitelství zeměpisu pro střední školy)

2)      bakalářský studijní program Aplikovaná geografie (Bc.) – 3 roky

-         obor Geoinformatika a regionální rozvoj

-         obor Geoinformatika a trvalá udržitelnost

3)      magisterský studijní program Geografie a kartografie (Mgr.) – 2 roky

-         obor Fyzická geografie

-         obor Geografická kartografie a geoinformatika

-         obor Regionální geografie a regionální rozvoj

-         obor Sociální geografie

-         obor Učitelství geografie pro střední školy

4)      doktorské studium (Ph.D.) – 3 roky (prezenční, kombinované)

-         fyzická geografie

-         regionální geografie a regionální rozvoj

-         kartografie, geoinformatika a DPZ

Vedle toho lze na fakultě získat titul RNDr. za určitých předpisem stanovených podmínek.

 

Personální profil katedry a výzkumné zaměření jednotlivých pracovníků

-         viz Studijní katalog + studenti DSP

 

Zařízení/instituce katedry

-         výzkumné pracoviště polární ekologie – tradice polárních výzkumů

-         laboratoř kartografie, geoinformatiky a DPZ

-         úsek technických sil

-         knihovna katedry

 

Publikace katedry

-         učební pomůcky (skripta)

-         časopis Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis

-         Folia FSNUPB

-         účelové sborníky z konferencí

-         History of Weather and Climate in the Czech Lands (sv. 1-5)

 

1.2  GEOGRAFIE V ČR

Geografická pracoviště

Karlova univerzita – Praha:

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Katedra fyzické geografie a geoekologie

Katedra demografie a geodemografie

Katedra kartografie a geoinformatiky

Masarykova univerzita – Brno:

Katedra geografie, Pedagogická fakulta

Perspektivně: Ústav geografie, Přírodovědecká fakulta

Palackého univerzita - Olomouc:

Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta

Ostravská univerzita:

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Katedra fyzické geografie a geoekologie

Západočeská univerzita - Plzeň:

Katedra geografie, Pedagogická fakulta

Univerzita J. E. Purkyně – Ústí nad Labem:

Katedra geografie, Pedagogická fakulta

Jihočeská univerzita – České Budějovice:

Katedra geografie, Pedagogická fakulta

Technická univerzita – Liberec:

Katedra geografie

Ústav geoniky AV ČR – Brno:

Oddělení environmentální geografie (Moravian Geographical Reports)

 

Česká geografická společnost

Hlavní výbor ČGS – prezident: doc. Ivan Bičík, Praha

pobočky: Jihomoravská pobočka ČGS se sídlem na katedře

odborné sekce:

-         fyzickogeografická

-         kartografická a GIS

-         regionální geografie

-         sociální geografie

-         polární

-         geografického vzdělávání

-         spolek učitelů geografie.

Výroční konference a geografické sjezdy.

Publikace: Geografie – Sborník České geografické společnosti (4)

                  Geografické rozhledy

Informace České geografické společnosti

 

Národní komitét geografický

Reprezentuje českou geografii ve vztahu k Mezinárodní geografie unii – International Geographical Union (IGU)

předseda: prof. Rudolf Brázdil, Brno

 

1.3  INTERNATIONAL GEOGRAPHICAL UNION

-         63 zemí, včetně ČR

-         výkonný výbor (The Executive Committee) – prezident: Anne Buttimer, Irsko

generální sekretář: Ronal Francis Abler (USA)

-         Mezinárodní geografické kongresy (2000 – Soul, 2004 – Glasgow)

Regionální konference 2002 – Durban (Jihoafrická republika)

-         systém činnosti:

komise (např. Klimatologie, Pobřežní systémy, Geografie a informační společnost, Historie geografického myšlení, Geografie a veřejná správa – celkem 29)

studijní skupiny (např. Biogeografie, Aplikovaná geografie, Výzkum říčních systémů – celkem 11)

-         Dům geografie (Řím, Itálie) – IGU a Italská geogr. spol. (SGI)

▪ archiv IGU

▪ středisko pro síť světových geografů

▪ poskytování prostor a zařízení pro geografy pro realizaci výzkumu, setkání a krátkodobé kursy

▪ pomoc při prosazení geografů do mezinárodních programů a zahajování nových mezinárodních    projektů

▪ knihovna, mapová sbírka, muzeum.

-         informace o IGU: Bulletin IGU

 

1.4  Geografie jako vědní disciplína

-         zeměpis: gé – Země, grafein – psáti, nauka podávající popis naší Země

-         geografie – vědní disciplína na rozhraní přírodních, společenských a technických věd, která:

a)      je považována za vědu, tj. je výzkumnou činností produkující nové poznatky

b)      zabývá se studiem části naší planety

c)      věnuje se studiu prostorového rozšíření určitých jevů na Zemi a studiu jejich vývoje v čase

d)      studuje vazby mezi objekty na naší Zemi a snaží se objevit zákonitosti, které určují rozložení těchto objektů na naší planetě na základě vazeb mezi nimi

e)      zabývá se jak přírodními objekty a jevy, tak i člověkem, jeho činností a působením na přírodu

-         různé definice - geografie je věda zabývající se:

1.      řešením vztahu systému přírodního prostředí a systému lidské společnosti v prostoru a čase

2.      studiem krajinné sféry a její diferenciace v prostoru a čase

3.      studiem geosystémů a jejich rozdělením v prostoru a čase

-         Země je složena z vrstev koncentricky uspořádaných podle klesající hustoty kolem přibližně kulového zemského jádra – obaly neboli geosféry:

a)      zemské jádro – zemský plášť – zemská kůra (litosféra – zemská kůra a část pláště, pod ní astenosféra)

b)      zemský reliéf (georeliéf) – pedosféra - hydrosféra – kryosféra – biosféra

c)      atmosféra

Obr. 1.1

-         b) + spodní atmosféra = fyzickogeografická sféra

-         fyzickogeografická sféra + socioekonomická sféra = krajinná sféra

-         krajinná sféra = systém planetárních rozměrů, složený z jednotlivých prostorových subsystémů - geosystémů

-         krajinná sféra – výměna hmoty, energie a informace mezi jednotlivými geosférami a jednotlivými objekty v rámci jednotlivých geosfér

-         krajinná sféra – oblast prolínání zemských (přírodních a antropogenních) a vesmírných vlivů

 

1.5  Sylabus předmětu

1.      Geografové a geografie

Studium na přírodovědecké fakultě. Studijní a zkušební řád. Geografie na Přírodovědecké fakultě MU. Geografie v ČR. Mezinárodní geografická unie. Geografie jako vědní disciplína.

2. Úvod do studia planety Země

Geografie a základní poznatky o Zemi a vesmíru. Historický vývoj poznatků o Zemi a vesmíru. Pomocné vědní disciplíny.

3. Základní poznatky o vesmíru

Hmota, prostor, čas. Hmotné objekty ve vesmíru, vzdálenosti ve vesmíru. Hvězda Slunce. Hvězdy. Galaxie. Modely vesmíru.

4. Sluneční soustava

Vznik a vývoj, objekty sluneční soustavy. Základy nebeské mechaniky. Charakteristiky jednotlivých objektů sluneční soustavy.

5. Základy orientace na Zemi a ve vesmíru

Orientace na Zemi - zeměpisné souřadnice. Orientace ve vesmíru - základní pojmy, obzorníkové a rovníkové souřadnice. Výpočty ve sférické astronomii. Astronomické metody stanovení zeměpisných souřadnic. Refrakce a zeslabování světelných paprsků v atmosféře.

6. Čas a kalendář

Hvězdný a sluneční čas. Časová pásma. Využití času pro stanovení zeměpisné délky. Juliánský a Gregoriánský kalendář.

7. Pohyby Slunce, Měsíce a vesmírných těles

Zdánlivý denní pohyb oblohy. Roční pohyb Slunce a planet. Pohyb Měsíce. Zatmění a zákryty.

8. Základy seismiky a zemětřesení

Základy teorie elastických vln. Seismický model vnitřní stavby Země. Zemětřesení (základní pojmy, druhy, účinky a intenzita, geografické rozložení).

9. Tíhové pole Země

Základní pojmy. Tíhové opravy a tíhové anomálie. Izostáze. Tíhová měření.

10. Magnetické pole Země

Základní pojmy. Geomagnetické pole. Časové variace. Paleomagnetismus. Původ magnetického pole. Magnetické anomálie. Magnetická měření.

11. Elektrické pole Země

Základní pojmy. Vnější elektrické pole. Vnitřní elektrické pole.

12. Tepelné pole Země

Základní pojmy. Zdroj tepelné energie. Přenos tepelné energie. Tepelná historie Země. Pole tepelného toku. Vulkanická činnost. Využití geotermální energie.

13. Vývoj Země a jejích geosfér

Geochronologie. Geotektonické hypotézy - tektonika litosférických desek. Vývoj geosfér.

14. Tvar, rozměry a hmotnost Země

Historie určování tvaru a rozměrů Země. Družicová geodézie (geometrický a dynamický princip). Způsoby aproximace tvaru Země. Důsledky tvaru Země. Hmotnost Země a její důsledky.

15. Pohyby Země

Rotace Země (důkazy, důsledky, nerovnoměrnosti v rotaci). Oběh Země kolem Slunce (parametry, důkazy, důsledky). Dlouhodobé změny parametrů zemské dráhy. Pohyby zemské osy (precese, nutace, důsledky). Pohyby zemských pólů.

16. Slapové jevy

Příčiny vzniku. Slapy hydrosféry. Slapy atmosféry. Slapy zemské kůry. Vliv slapů na zemskou rotaci.

17. Geografický prostor a geografické zákonitosti

Geografický prostor a jeho struktura. Působení vesmírných a zemských faktorů v geografickém prostoru. Energie a hmota v geografickém prostoru. Obecné geografické zákonitosti.

 

Cvičení:

1. Pohyb Slunce v deklinaci a v azimutu

2. Výška Slunce nad obzorem

3. Časová rovnice

4. Pásmový a místní čas

5. Soumrakové jevy

6. Délka dnů a nocí na Zemi

7. Výpočet vzdáleností na Zemi

8. Extraterestrální insolace

9. Prezentace vybraných témat rozšiřujících přednášku

 

Základní literatura:

Brázdil, R. a kol. (1988): Úvod do studia planety Země. SPN, Praha, 365 s.

 

Doplňková literatura:

Hlad, O., Pavlousek, J. (1990): Přehled astronomie. SNTL, Praha.

Hvožďara, M., Prigancová, A. (1989): Zem - naša planéta. Veda, Bratislava, 160 s.

Kukuča, J. (1986): Naša Zem - jej meranie a zobrazovanie. Veda, Bratislava, 112 s.

Ochaba, Š. (1986): Geofyzika. SPN, Bratislava, 366 s.