(Z0135, podzimní semestr, 3/1 zk, 6 kreditů)
Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
Sekce matematiky, fyziky, chemie, biologie a Věd o Zemi, kde je spolu s
- katedra geologie a paleontologie
- katedra mineralogie, petrologie a geochemie
- Ústav fyziky Země
- vytvoření samostatné Československé republiky 28. října 1918
- založení 2. české univerzity v Brně rozhodnutím Národního shromáždění ČSR dne 28. ledna 1919
- geografie a kartografie do té doby jen na Karlově univerzitě v Praze – proto se zakladatelé geografie v Brně rekrutovali z Prahy:
Prof. František Koláček – regionální geografie na přírodovědecké fakultě
Prof. Bohuslav Horák – historická geografie, dějiny geografie a historický národozpyt na filosofické fakultě.
- osobnosti a jejich zaměření (na přírodovědecké fakultě):
Prof. František Koláček – meteorologie a klimatologie, hydrologie
Prof. František Říkovský – meteorologie a klimatologie, geomorfologie, hydrologie, geografie sídel, regionální geografie
Prof. František Vitásek – meteorologie a klimatologie, geomorfologie, fyzická geografie (učebnice)
Doc. Bohuslav Hrudička – meteorologie a klimatologie
- fašistická okupace – bolestné ztráty – v Mauthauzenu zahynuli v roce 1942 Koláček, Říkovský, Hrudička
- po osvobození se vůdčí osobností stal Prof. Vitásek, který se zasloužil o založení Geografického ústavu AV ČR s hlavním sídlem v Brně a pobočkou v Praze, který byl nakonec v roce 1992 pro vnitřní rozpory účelově zrušen – geografie je jedním z mála vědních oborů v ČR, nemajících svůj vlastní vědecký ústav
Prof. Jan Krejčí – geomorfologie
Prof. Bohuslav Šimák - kartografie
Prof. Miloš Nosek – meteorologie a klimatologie
a) fyzická geografie (geomorfologie, klimatologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie, krajinná ekologie)
b) humánní (socio-ekonomická) geografie – geografie obyvatelstva a sídel, geografie průmyslu, zemědělství, dopravy (služeb, cestovního ruchu a rekreace)
c) regionální geografie a regionální rozvoj
d) kartografie, geoinformatika, GIS, DPZ
Třístupňový systém studia:
1) bakalářský studijní program Geografie a kartografie (Bc.) – 3 roky
- obor Geografie
- obor Geografická kartografie a geoinformatika
- obor Geografie pro víceoborové studium (Učitelství zeměpisu pro střední školy)
2) bakalářský studijní program Aplikovaná geografie (Bc.) – 3 roky
- obor Geoinformatika a regionální rozvoj
- obor Geoinformatika a trvalá udržitelnost
3) magisterský studijní program Geografie a kartografie (Mgr.) – 2 roky
- obor Fyzická geografie
- obor Geografická kartografie a geoinformatika
- obor Regionální geografie a regionální rozvoj
- obor Sociální geografie
- obor Učitelství geografie pro střední školy
4) doktorské studium (Ph.D.) – 3 roky (prezenční, kombinované)
- fyzická geografie
- regionální geografie a regionální rozvoj
- kartografie, geoinformatika a DPZ
Vedle toho lze na fakultě získat titul RNDr. za určitých předpisem stanovených podmínek.
- viz Studijní katalog + studenti DSP
- výzkumné pracoviště polární ekologie – tradice polárních výzkumů
- laboratoř kartografie, geoinformatiky a DPZ
- úsek technických sil
- knihovna katedry
Publikace katedry
- učební pomůcky (skripta)
- časopis Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis
- Folia FSNUPB
- účelové sborníky z konferencí
- History of Weather and Climate in the Czech Lands (sv. 1-5)
Geografická pracoviště
Karlova univerzita – Praha:
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Katedra fyzické geografie a geoekologie
Katedra demografie a geodemografie
Katedra kartografie a geoinformatiky
Masarykova univerzita – Brno:
Katedra geografie, Pedagogická fakulta
Perspektivně: Ústav geografie, Přírodovědecká fakulta
Palackého univerzita - Olomouc:
Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta
Ostravská univerzita:
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Katedra fyzické geografie a geoekologie
Západočeská univerzita - Plzeň:
Katedra geografie, Pedagogická fakulta
Univerzita J. E. Purkyně – Ústí nad Labem:
Katedra geografie, Pedagogická fakulta
Jihočeská univerzita – České Budějovice:
Katedra geografie, Pedagogická fakulta
Technická univerzita – Liberec:
Katedra geografie
Ústav geoniky AV ČR – Brno:
Oddělení environmentální geografie (Moravian Geographical Reports)
Hlavní výbor ČGS – prezident: doc. Ivan Bičík, Praha
pobočky: Jihomoravská pobočka ČGS se sídlem na katedře
odborné sekce:
- fyzickogeografická
- kartografická a GIS
- regionální geografie
- sociální geografie
- polární
- geografického vzdělávání
- spolek učitelů geografie.
Výroční konference a geografické sjezdy.
Publikace: Geografie – Sborník České geografické společnosti (4)
Geografické rozhledy
Informace České geografické společnosti
Reprezentuje českou geografii ve vztahu k Mezinárodní geografie unii – International Geographical Union (IGU)
předseda: prof. Rudolf Brázdil, Brno
- 63 zemí, včetně ČR
- výkonný výbor (The Executive Committee) – prezident: Anne Buttimer, Irsko
generální sekretář: Ronal Francis Abler (USA)
- Mezinárodní geografické kongresy (2000 – Soul, 2004 – Glasgow)
Regionální konference 2002 – Durban (Jihoafrická republika)
- systém činnosti:
komise (např. Klimatologie, Pobřežní systémy, Geografie a informační společnost, Historie geografického myšlení, Geografie a veřejná správa – celkem 29)
studijní skupiny (např. Biogeografie, Aplikovaná geografie, Výzkum říčních systémů – celkem 11)
- Dům geografie (Řím, Itálie) – IGU a Italská geogr. spol. (SGI)
▪ archiv IGU
▪ středisko pro síť světových geografů
▪ poskytování prostor a zařízení pro geografy pro realizaci výzkumu, setkání a krátkodobé kursy
▪ pomoc při prosazení geografů do mezinárodních programů a zahajování nových mezinárodních projektů
▪ knihovna, mapová sbírka, muzeum.
- informace o IGU: Bulletin IGU
1.4 Geografie jako vědní disciplína
- zeměpis: gé – Země, grafein – psáti, nauka podávající popis naší Země
- geografie – vědní disciplína na rozhraní přírodních, společenských a technických věd, která:
a) je považována za vědu, tj. je výzkumnou činností produkující nové poznatky
b) zabývá se studiem části naší planety
c) věnuje se studiu prostorového rozšíření určitých jevů na Zemi a studiu jejich vývoje v čase
d) studuje vazby mezi objekty na naší Zemi a snaží se objevit zákonitosti, které určují rozložení těchto objektů na naší planetě na základě vazeb mezi nimi
e) zabývá se jak přírodními objekty a jevy, tak i člověkem, jeho činností a působením na přírodu
- různé definice - geografie je věda zabývající se:
1. řešením vztahu systému přírodního prostředí a systému lidské společnosti v prostoru a čase
2. studiem krajinné sféry a její diferenciace v prostoru a čase
3. studiem geosystémů a jejich rozdělením v prostoru a čase
- Země je složena z vrstev koncentricky uspořádaných podle klesající hustoty kolem přibližně kulového zemského jádra – obaly neboli geosféry:
a) zemské jádro – zemský plášť – zemská kůra (litosféra – zemská kůra a část pláště, pod ní astenosféra)
b) zemský reliéf (georeliéf) – pedosféra - hydrosféra – kryosféra – biosféra
c) atmosféra
Obr. 1.1
- b) + spodní atmosféra = fyzickogeografická sféra
- fyzickogeografická sféra + socioekonomická sféra = krajinná sféra
- krajinná sféra = systém planetárních rozměrů, složený z jednotlivých prostorových subsystémů - geosystémů
- krajinná sféra – výměna hmoty, energie a informace mezi jednotlivými geosférami a jednotlivými objekty v rámci jednotlivých geosfér
- krajinná sféra – oblast prolínání zemských (přírodních a antropogenních) a vesmírných vlivů
1.5 Sylabus předmětu
1. Geografové a geografie
Studium na přírodovědecké fakultě. Studijní a zkušební řád. Geografie na Přírodovědecké fakultě MU. Geografie v ČR. Mezinárodní geografická unie. Geografie jako vědní disciplína.
2. Úvod do studia planety Země
Geografie a základní poznatky o Zemi a vesmíru. Historický vývoj poznatků o Zemi a vesmíru. Pomocné vědní disciplíny.
3. Základní poznatky o vesmíru
Hmota, prostor, čas. Hmotné objekty ve vesmíru, vzdálenosti ve vesmíru. Hvězda Slunce. Hvězdy. Galaxie. Modely vesmíru.
4. Sluneční soustava
Vznik a vývoj, objekty sluneční soustavy. Základy nebeské mechaniky. Charakteristiky jednotlivých objektů sluneční soustavy.
5. Základy orientace na Zemi a ve vesmíru
Orientace na Zemi - zeměpisné souřadnice. Orientace ve vesmíru - základní pojmy, obzorníkové a rovníkové souřadnice. Výpočty ve sférické astronomii. Astronomické metody stanovení zeměpisných souřadnic. Refrakce a zeslabování světelných paprsků v atmosféře.
6. Čas a kalendář
Hvězdný a sluneční čas. Časová pásma. Využití času pro stanovení zeměpisné délky. Juliánský a Gregoriánský kalendář.
7. Pohyby Slunce, Měsíce a vesmírných těles
Zdánlivý denní pohyb oblohy. Roční pohyb Slunce a planet. Pohyb Měsíce. Zatmění a zákryty.
8. Základy seismiky a zemětřesení
Základy teorie elastických vln. Seismický model vnitřní stavby Země. Zemětřesení (základní pojmy, druhy, účinky a intenzita, geografické rozložení).
9. Tíhové pole Země
Základní pojmy. Tíhové opravy a tíhové anomálie. Izostáze. Tíhová měření.
10. Magnetické pole Země
Základní pojmy. Geomagnetické pole. Časové variace. Paleomagnetismus. Původ magnetického pole. Magnetické anomálie. Magnetická měření.
11. Elektrické pole Země
Základní pojmy. Vnější elektrické pole. Vnitřní elektrické pole.
12. Tepelné pole Země
Základní pojmy. Zdroj tepelné energie. Přenos tepelné energie. Tepelná historie Země. Pole tepelného toku. Vulkanická činnost. Využití geotermální energie.
13. Vývoj Země a jejích geosfér
Geochronologie. Geotektonické hypotézy - tektonika litosférických desek. Vývoj geosfér.
14. Tvar, rozměry a hmotnost Země
Historie určování tvaru a rozměrů Země. Družicová geodézie (geometrický a dynamický princip). Způsoby aproximace tvaru Země. Důsledky tvaru Země. Hmotnost Země a její důsledky.
15. Pohyby Země
Rotace Země (důkazy, důsledky, nerovnoměrnosti v rotaci). Oběh Země kolem Slunce (parametry, důkazy, důsledky). Dlouhodobé změny parametrů zemské dráhy. Pohyby zemské osy (precese, nutace, důsledky). Pohyby zemských pólů.
16. Slapové jevy
Příčiny vzniku. Slapy hydrosféry. Slapy atmosféry. Slapy zemské kůry. Vliv slapů na zemskou rotaci.
17. Geografický prostor a geografické zákonitosti
Geografický prostor a jeho struktura. Působení vesmírných a zemských faktorů v geografickém prostoru. Energie a hmota v geografickém prostoru. Obecné geografické zákonitosti.
Cvičení:
1. Pohyb Slunce v deklinaci a v azimutu
2. Výška Slunce nad obzorem
3. Časová rovnice
4. Pásmový a místní čas
5. Soumrakové jevy
6. Délka dnů a nocí na Zemi
7. Výpočet vzdáleností na Zemi
8. Extraterestrální insolace
9. Prezentace vybraných témat rozšiřujících přednášku
Základní literatura:
Brázdil, R. a kol. (1988): Úvod do studia planety Země. SPN, Praha, 365 s.
Doplňková literatura:
Hlad, O., Pavlousek, J. (1990): Přehled astronomie. SNTL, Praha.
Hvožďara, M., Prigancová, A. (1989): Zem - naša planéta. Veda, Bratislava, 160 s.
Kukuča, J. (1986): Naša Zem - jej meranie a zobrazovanie. Veda, Bratislava, 112 s.
Ochaba, Š. (1986): Geofyzika. SPN, Bratislava, 366 s.