VULKANICKÉ A TEKTONICKÉ TVARY RELIÉFU

 

Literatura

Strahler, A. –  Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Volcanic and Tectonic Landforms, s. 312 – 335.

Karásek, J. (2001): Základy obecné geomorfologie. Přírodovědecká fakulta MU, Brno, 216 s.

Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 s.

 

1. Georeliéf

·        geomorfologie = vědní disciplína která se zabývá studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu; objektem geomorfologie je georeliéf

·        georeliéf = svrchní plocha zemské kůry; soubor navzájem souvisejících prvků – např. svahy, údolí, horské hřbety atd.; georeliéf je nehmotná veličina, hmotný je nositel georeliéfu, tzn. horniny zemské kůry

·        georeliéf je výsledkem protichůdného působení vnitřních (endogenních) a vnějších (exogenních) geomorfologických procesů

endogenní procesy – posunují horniny v zemské kůře do vyšších poloh, zvyšují nadmořskou výšku zemského povrchu

exogenní procesy – soubor pochodů vedoucích ke zmenšování nadmořské výšky zemského povrchu (denudace)

·        konstruované tvary zemského povrchu = tvary vznikající působením endogenních geomorfologických procesů (vulkanické a tektonické tvary)

·        existují dva typy endogenních pochodů vedoucích ke vzniku konstruovaných tvarů: a. vulkanizmus, b. tektonické pohyby

 

2. Vulkanizmus

·        sopka (vulkán) = elevace kuželového (sopečný kužel) nebo klenbovitého tvaru vytvořená extruzí magmatu z přívodního kanálu (sopouchu)

·        vulkanický materiál je ze sopky vyvrhován buď v tekuté podobě (láva) nebo v pevné podobě (pyroklastika)

·        pyroklastické horniny = vulkanický materiál vyvrhovaný ze sopečného jícnu; balvany, bomby, struska, lapilly, sopečný popel

·        průběh erupce je určován složením lávy: felsické magma – obsahuje hodně rozpuštěných plynů → explozivní erupce, vyvrhování velkého množství pyroklastik; mafické magma → klidné erupce

·        tvar, rozměry a stavba sopky závisí na složení lávy a přítomnosti/nepřítomnosti pyroklastik: stratovulkán, štítový vulkán

 

2.1 Stratovulkán

·        stratovulkán = sopka složená ze střídajících se vrstev utuhlé felsické lávy a pyroklastických hornin

·        felsické lávy jsou hodně viskózní a špatně tečou → vznikají typické vysoké sopečné kužely s příkrými svahy

·        stratovulkány vyvrhují velké množství popela, který může dosáhnout stratosféry a způsobit dočasné globální snížení teploty vzduchu

Strahler&Strahler obr. 12.2 s. 316

 

2.1.1 Kaldera

·        kaldera = destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru; velikost až 20 - 30 km

Strahler&Strahler obr. 12.5 s. 318

·        vznik kaldery:

-         explozí – vyhozením vrcholu sopky do vzduchu při erupci

-         propadnutím částí sopky do magmatického krbu vyprázdněného po silných výlevech láv

-         rozšiřováním kráteru erozí

 

2.1.2 Stratovulkány a subdukční zóny

·        stratovulkány jsou nejčastěji vázány na konvergentní rozhraní se subdukcí (aktivní okraje kontinentů, ostrovní oblouky)

·        většina stratovulkánů světa leží v oblasti cirkum-pacifického orogenního pásma

 

2.2 Štítový vulkán

·        štítové vulkány = sopky tvaru nízkého, plochého kužele se svahy o malém sklonu (1 - 10°)

·        štítové vulkány vyvrhují mafické, málo viskózní magma, které se roztéká do velkých vzdáleností od kráteru a vytváří tenké vrstvy

Strahler&Strahler obr. 12.6 s. 319

 

2.2.1 Horké skvrny, spreading a štítové vulkány

·        horká skvrna = výstupný proud bazaltového magmatu vznikající v astenosféře

·        podmořská hora = vulkanický ostrov destruovaný exogenními geomorfologickými procesy

Strahler&Strahler obr. 12.7 s. 320

Strahler&Strahler obr. 12.8 s. 320

·        lávové plošiny = až tisíce m mocné výlevy bazaltových láv; výsledek působení horké skvrny pod kontinentem

Strahler&Strahler obr. 12.9 s. 321

 

2.2.2 Horké prameny a gejzíry

·        horké prameny a gejzíry jsou doprovodnými jevy vulkanické činnosti, vznikají tam, kde se nachází horké magma nehluboko pod povrchem

·        gejzír = místo kde dochází k periodickým vývěrům páry a horké vody

Strahler&Strahler obr. 12.12 s. 322

·        zdroje vody pro horké prameny a gejzíry:

- podzemní voda (původně voda povrchová)

- juvenilní voda (voda vzniklá kondenzací vodních par vystupujících ze zemského společně s magmatem)

 

2.3 Vulkanické oblasti světa

·        většina vulkánů je rozložena podél subdukčních zón cirkum-pacifického orogenního pásma

·        další významné vulkanické oblasti se nachází podél divergentních deskových rozhraní (středooceánské hřbety – např. Island) a nad horkými skvrnami

Strahler&Strahler obr. 12.13 s. 323

 

3. Tektonické tvary reliéfu

·        kompresní a extenzní tektonika: komprese (hlavně vrásnění) – nejsilnější deformace probíhají při subdukci (vrásnění sedimentů akrečního klínu) a při kolizi typu kontinent-kontinent; extenze (vznik zlomů)

 

3.1 Vrásová pohoří

·        vrásnění = tektonický pochod vyvolaný účinkem tlakového napětí; výsledkem vrásnění jsou vrásy

·        vrása = antiklinála + synklinála

·        vrásové pohoří = pohoří složená z vrstev zvrásněných působením tangenciálních tlaků

Strahler&Strahler obr. 12.14 s. 324

 

3.2 Zlomy a tvary vzniklé zlomovou tektonikou

·        zlom = porušení původních úložných poměrů geologických těles rozlámáním a posunem podél zlomových ploch

·        zlomová plocha = plocha po které došlo k vzájemnému pohybu ker zemské kůry

·        rychlost pohybu podél zlomových ploch je značně proměnlivá; k pohybu dochází přerušovaně (řádově mm až m během jedné fáze pohybu)

 

3.2.1 Normální zlomy

·        normální zlom = dislokace s příkře postavenou zlomovou plochou

·        normálními zlomy vznikají konstruované tvary – hrástě a prolomy

Strahler&Strahler obr. 12.17 s. 325

·        kerná (zlomová)  pohoří

·        vyzdvižené a ukloněné kry zemské kůry

Strahler&Strahler obr. 12.18a s. 325

 

3.2.2 Transkurentní zlomy

·        transkurentní zlom = zlom podél kterého dochází k horizontálním posunům ker zemské kůry

Strahler&Strahler obr. 12.15c s. 325

 

3.2.3 Reverzní zlomy a přesmyky

·        reverzní zlom = zlomová plocha reverzního zlomu je ukloněna tak, že jedna kra zemské kůry se přesouvá přes druhou

·        přesmyk = posun ker po ploše ukloněné zlomové ploše; pohyb má z větší části horizontální složku

Strahler&Strahler obr. 12.15b s. 325

 

4. Zemětřesení

·        zemětřesení = soubor krátkých periodických pohybů, které se šíří ve formě seismických vln zemským tělesem

·        klasifikace zemětřesení:

-         tektonická - uvolnění nahromadění elastické energie v tektonicky aktivních oblastech

-         vulkanická - doprovází vulkanickou činnost

-         řítivá - vznikají propadnutím stropů přírodních nebo umělých dutin v zemské kůře

·        hypocentrum = ohnisko zemětřesení, epicentrum = kolmý průmět ohniska na zemský povrch

·        seismické vlny

·        Richterova stupnice = škála hodnotící sílu zemětřesení podle množství uvolněné energie

·        tsunami = mořské vlny generované zemětřesením; epicentrum zemětřesení se nachází v oceánu