Strahler, A. – Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Volcanic and Tectonic Landforms, s. 312 – 335.
Karásek, J. (2001): Základy obecné geomorfologie. Přírodovědecká fakulta MU, Brno, 216 s.
Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 s.
1. Georeliéf
· geomorfologie = vědní disciplína která se zabývá studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu; objektem geomorfologie je georeliéf
· georeliéf = svrchní plocha zemské kůry; soubor navzájem souvisejících prvků – např. svahy, údolí, horské hřbety atd.; georeliéf je nehmotná veličina, hmotný je nositel georeliéfu, tzn. horniny zemské kůry
· georeliéf je výsledkem protichůdného působení vnitřních (endogenních) a vnějších (exogenních) geomorfologických procesů
endogenní procesy – posunují horniny v zemské kůře do vyšších poloh, zvyšují nadmořskou výšku zemského povrchu
exogenní procesy – soubor pochodů vedoucích ke zmenšování nadmořské výšky zemského povrchu (denudace)
· konstruované tvary zemského povrchu = tvary vznikající působením endogenních geomorfologických procesů (vulkanické a tektonické tvary)
· existují dva typy endogenních pochodů vedoucích ke vzniku konstruovaných tvarů: a. vulkanizmus, b. tektonické pohyby
2. Vulkanizmus
· sopka (vulkán) = elevace kuželového (sopečný kužel) nebo klenbovitého tvaru vytvořená extruzí magmatu z přívodního kanálu (sopouchu)
· vulkanický materiál je ze sopky vyvrhován buď v tekuté podobě (láva) nebo v pevné podobě (pyroklastika)
· pyroklastické horniny = vulkanický materiál vyvrhovaný ze sopečného jícnu; balvany, bomby, struska, lapilly, sopečný popel
· průběh erupce je určován složením lávy: felsické magma – obsahuje hodně rozpuštěných plynů → explozivní erupce, vyvrhování velkého množství pyroklastik; mafické magma → klidné erupce
· tvar, rozměry a stavba sopky závisí na složení lávy a přítomnosti/nepřítomnosti pyroklastik: stratovulkán, štítový vulkán
2.1 Stratovulkán
· stratovulkán = sopka složená ze střídajících se vrstev utuhlé felsické lávy a pyroklastických hornin
· felsické lávy jsou hodně viskózní a špatně tečou → vznikají typické vysoké sopečné kužely s příkrými svahy
· stratovulkány vyvrhují velké množství popela, který může dosáhnout stratosféry a způsobit dočasné globální snížení teploty vzduchu
Strahler&Strahler obr. 12.2 s. 316
2.1.1 Kaldera
· kaldera = destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru; velikost až 20 - 30 km
Strahler&Strahler obr. 12.5 s. 318
· vznik kaldery:
- explozí – vyhozením vrcholu sopky do vzduchu při erupci
- propadnutím částí sopky do magmatického krbu vyprázdněného po silných výlevech láv
- rozšiřováním kráteru erozí
2.1.2 Stratovulkány a subdukční zóny
· stratovulkány jsou nejčastěji vázány na konvergentní rozhraní se subdukcí (aktivní okraje kontinentů, ostrovní oblouky)
· většina stratovulkánů světa leží v oblasti cirkum-pacifického orogenního pásma
2.2 Štítový vulkán
· štítové vulkány = sopky tvaru nízkého, plochého kužele se svahy o malém sklonu (1 - 10°)
· štítové vulkány vyvrhují mafické, málo viskózní magma, které se roztéká do velkých vzdáleností od kráteru a vytváří tenké vrstvy
Strahler&Strahler obr. 12.6 s. 319
2.2.1 Horké skvrny, spreading a štítové vulkány
· horká skvrna = výstupný proud bazaltového magmatu vznikající v astenosféře
· podmořská hora = vulkanický ostrov destruovaný exogenními geomorfologickými procesy
Strahler&Strahler obr. 12.7 s. 320
Strahler&Strahler obr. 12.8 s. 320
· lávové plošiny = až tisíce m mocné výlevy bazaltových láv; výsledek působení horké skvrny pod kontinentem
Strahler&Strahler obr. 12.9 s. 321
2.2.2 Horké prameny a gejzíry
· horké prameny a gejzíry jsou doprovodnými jevy vulkanické činnosti, vznikají tam, kde se nachází horké magma nehluboko pod povrchem
· gejzír = místo kde dochází k periodickým vývěrům páry a horké vody
Strahler&Strahler obr. 12.12 s. 322
· zdroje vody pro horké prameny a gejzíry:
- podzemní voda (původně voda povrchová)
- juvenilní voda (voda vzniklá kondenzací vodních par vystupujících ze zemského společně s magmatem)
2.3 Vulkanické oblasti světa
· většina vulkánů je rozložena podél subdukčních zón cirkum-pacifického orogenního pásma
· další významné vulkanické oblasti se nachází podél divergentních deskových rozhraní (středooceánské hřbety – např. Island) a nad horkými skvrnami
Strahler&Strahler obr. 12.13 s. 323
3. Tektonické tvary reliéfu
· kompresní a extenzní tektonika: komprese (hlavně vrásnění) – nejsilnější deformace probíhají při subdukci (vrásnění sedimentů akrečního klínu) a při kolizi typu kontinent-kontinent; extenze (vznik zlomů)
3.1 Vrásová pohoří
· vrásnění = tektonický pochod vyvolaný účinkem tlakového napětí; výsledkem vrásnění jsou vrásy
· vrása = antiklinála + synklinála
· vrásové pohoří = pohoří složená z vrstev zvrásněných působením tangenciálních tlaků
Strahler&Strahler obr. 12.14 s. 324
3.2 Zlomy a tvary vzniklé zlomovou tektonikou
· zlom = porušení původních úložných poměrů geologických těles rozlámáním a posunem podél zlomových ploch
· zlomová plocha = plocha po které došlo k vzájemnému pohybu ker zemské kůry
· rychlost pohybu podél zlomových ploch je značně proměnlivá; k pohybu dochází přerušovaně (řádově mm až m během jedné fáze pohybu)
3.2.1 Normální zlomy
· normální zlom = dislokace s příkře postavenou zlomovou plochou
· normálními zlomy vznikají konstruované tvary – hrástě a prolomy
Strahler&Strahler obr. 12.17 s. 325
· kerná (zlomová) pohoří
· vyzdvižené a ukloněné kry zemské kůry
Strahler&Strahler obr. 12.18a s. 325
3.2.2 Transkurentní zlomy
· transkurentní zlom = zlom podél kterého dochází k horizontálním posunům ker zemské kůry
Strahler&Strahler obr. 12.15c s. 325
3.2.3 Reverzní zlomy a přesmyky
· reverzní zlom = zlomová plocha reverzního zlomu je ukloněna tak, že jedna kra zemské kůry se přesouvá přes druhou
· přesmyk = posun ker po ploše ukloněné zlomové ploše; pohyb má z větší části horizontální složku
Strahler&Strahler obr. 12.15b s. 325
4. Zemětřesení
· zemětřesení = soubor krátkých periodických pohybů, které se šíří ve formě seismických vln zemským tělesem
· klasifikace zemětřesení:
- tektonická - uvolnění nahromadění elastické energie v tektonicky aktivních oblastech
- vulkanická - doprovází vulkanickou činnost
- řítivá - vznikají propadnutím stropů přírodních nebo umělých dutin v zemské kůře
· hypocentrum = ohnisko zemětřesení, epicentrum = kolmý průmět ohniska na zemský povrch
· seismické vlny
· Richterova stupnice = škála hodnotící sílu zemětřesení podle množství uvolněné energie
· tsunami = mořské vlny generované zemětřesením; epicentrum zemětřesení se nachází v oceánu