Změny ve výměře plodin v letech 1989 až 1999 (tis. ha)

 

Ukazatel

Rok

Index

 

1989

1999

změny v %

Celková osevní plocha

  3 276,7

  3 040,9

    92,8

Obiloviny celkem

  1 661,9

  1 586,6

    95,5

Z toho pšenice

     828,4

     867,6

  104,7

           ječmen

     552,5

     580,5

  105,1

Luskoviny celkem

       58,2

       46,8

    80,4

Brambory celkem

     115,3

       71,5

    62,0

Cukrovka

     127,1

       59,1

    46,5

Olejniny celkem

     121,5

     468,5

  385,6

Z toho řepka

     102,5

     350,4

  341,8

Len

       21,2

         2,6

    12,3

Jednoleté pícniny

     586,8

     345,2

    58,8

Víceleté pícniny

     318,7

     186,4

    58,5

 

 

Vývoj stavů hospodářských zvířat

v letech 1989 až 1999 (tis.ks)

 

Ukazatel

Rok

Index změny

 

1989

1999

v %

Skot celkem

    3 480

    1 657                 

        47,6

Z toho krávy

    1 248                            

       642

        51,4

Prasata celkem

    4 685

    4 001

        85,4

Ovce celkem

       429

         86

        20,1

Drůbež celkem

  32 479 

  30 222

        93,1

 

Zemědělství České republiky prošlo v letech 1989 až 1998 třemi odlišnými vývojovými etapami:

1.      etapa radikálního přizpůsobování zemědělství novým sociálně ekonomickým rámcovým podmínkám vytvořeným po roce 1989.                                           

 – období 1990 – 1993                                                                                        

 – charakteristické znaky:      

            - prudký pokles HZP, až na 71,9%

            - pokles stavu hospodářských zvířat

            - razantní snížení spotřeby průmyslových hnojiv

            - pokles hektarových výnosů většiny zemědělských

              plodin

            - prudké snížení stavu pracovníků v zemědělství

            - radikální zhoršení hospodářského výsledku

              zemědělských. podniků

            - vznik a prohlubování mzdové disparity mezi

              zemědělstvím a ostatními odvětvími NH

            - zásadní změny v obnově majetkových vztahů a

              v podnikatelské struktuře

            - dramatické rozevření cenových nůžek, tj. odlišný

              vývoj cen zem. výrobců a cen vstupů do

              zemědělství

 

2.      etapa - období stabilizace a počátku obratu                                                         

– časové těžiště roky – 1994 a 1995                                                                      

– charakteristické znaky:                - výrazné zpomalení meziročního poklesu HZP

- výrazné snížení tempa poklesu stavu skotu

- obrat ve spotřebě průmyslových hnojiv

- stabilizace hektarových výnosů u obilovin

- snížení tempa úbytku pracovních sil

- snížení ztráty zem.podniků a dokonce dosažení

  kladného hospodářského výsledku v roce 1995

- stabilizace mzdové disparity

- pokračování v obnově vlastnických vztahů,

  praktickým dokončením privatizace státních

  statků a stabilizací podnikatelské struktury

  zemědělství

 

 

3.      etapa nepotvrdila předpokládaný  obrat , ale projevila se obnovením degresivních tendencí

     – časové těžiště – 1996 – 1998

     – základní charakteristiky, jak v první etapě, ale mírnější tempa poklesu

- po vzestupu HZP v roce 1995, dochází opět

  k jejímu poklesu

- pokles stavů skotu celkem a krav se opět zrychlil

- hospodářský výsledek souhrnu zem.podniků se

  opět proměnil ve ztrátu

- pokračoval trend úbytku pracovních sil ze

  zemědělství

- po stabilizaci mzdové disparity, došlo opět

  k jejímu podstatnému prohloubení, v roce 1998

  dokonce na 77,1%

- v podnikatelské struktuře došlo ke změnám, PFO

  růst z 23 na 24%, ZD pokles ze 47 na 35% OS

  nárůst z 28 na 41%.

 

 

Vývojové etapy zemědělské politiky

 

Transformace zemědělství se týká především majetkoprávních změn, které v různé intenzitě a formách probíhaly v celém hodnoceném období, a to na základě nové transformační legislativy:

-         zákony k rehabilitaci

-         zákon o půdě

-         zákon o velké privatizaci

-         transformační zákon

-         legislativa k privatizaci státního zemědělského majetku

 

V průběhu majetkoprávní transformace rozlišujeme období tzv. primární transformace, do které se soustředily základní změny

  1. do roku 1991/92 rehabilitace a restituce
  2. v letech 1992/93 transformace zemědělských družstev
  3. v letech 1994/95 privatizace státního majetku

 

Po těchto základních majetkových změnách probíhají procesy tzv. sekundární transformace, které směřují zpravidla ke koncentraci výroby, event. majetku, či ke změně právní podstaty podniků.

S dokončováním restitucí a s dalšími majetkovými přesuny je nutno počítat i po roce 1998, také v souvislosti s privatizací státní půdy a s řešením problému zadluženosti podniků (včetně transformačních podílů nečlenů družstev).

 Časové etapy transformační zemědělské politiky v období po 1989 do značné míry odrážejí resp. reagují na reálný vývoj zemědělství, agrárního trhu a národního hospodářství.

  Pro každou etapu je charakteristický určitý repertoár institucí a nástrojů k ovlivňování vývoje zemědělství, úroveň podpor vyjádřená orientačně ukazatelem ekvivalentu produkčních subvencí (EPS).

  Z uvedených hledisek lze rozlišit následující časové etapy politiky:

-         etapa 1 – startovací  (1989 – 1991)

-         etapa 2 – liberální  (1992 – 1994)

-         etapa 3 – rozvojová a sociálně stabilizační (1995 – 1998)

-         etapa 4 – předvstupní  ( po roce 1998)

 

  vztah mezi úrovní podpor (EPS) a uvedenou etapizací je znázorněn v grafu č.1

 

Etapa 1 Startovací je charakteristická využíváním institucí a nástrojů z předreformního období (přímé platby na hektar v kombinaci se zem.daní, administrativní nástroje zahr. obchodu atd.). V této etapě vrcholí restituční procesy, byly založeny základní liberalizační trendy, odvíjející se od zrušení záporné daně z obratu u potravin, cenové liberalizace, devalvace  a vnitřní směnitelnosti koruny apod.

 

Etapa 2 Liberální probíhá od roku 1992 zhruba do roku 1994, je charakteristická plným působením liberalizačních kroků založených v předchozí etapě a radikálním zrušením všech přímých důchodových podpor a soustředěním se na likvidaci mimořádně velkých přebytků zemědělské produkce, zejména prostřednictvím  SFTR ustanoveného v roce 1993. V této etapě dochází k primární transformaci ZD. Úroveň podpor klesá ve srovnání s první etapou na polovinu

 

Etapa 3 Rozvojová a sociálně stabilizační, probíhá po roce 1994 do 1998 je charakteristická rok od roku se zvyšující citlivostí na narůstající ekonomické problémy podniků, na alespoň částečnou eliminaci negativních dopadů reformy na sociální postavení zemědělců a na modernizaci podniků. Význam zásahů státu do trhu a podpory cen se zmenšuje, především v důsledku dosažení určité rovnováhy nabídky a poptávky na agrárním trhu, snižování míry ochrany při implementaci závazků ČR v mezinárodním obchodu (WTO, Asociační dohoda s EU apod.)

Podpora modernizace a do jisté míry i restrukturalizace  se téměř výhradně realizuje prostřednictvím PGRLF (od roku 1994). Na sociální a ekonomické problémy zemědělství v oblastech s horšími přírodními podmínkami reaguje politika platbami za tzv. udržování krajiny v kulturním stavu.

 

Etapa 4 Předvstupní byla zahájena po roce 1998 a jejím hlavním obsahem by mělo být přizpůsobení českého agrárního sektoru legislativním a tržním podmínkám EU.