3. Zdánlivé POHYBY VESMírnýCH Těles A SLUNCE

 

3.1 Zdánlivý denní pohyb Oblohy

 

3.1.1 Zdánlivý pohyb vesmírných těles pro pozorovatele v různých zeměpisných šířkách

-          pohyb těles je závislý na deklinaci a zeměpisné šířce

Obr. 6.1a/111

-          na rovníku: kolmá sféra - tělesa zapadající a vycházející

Obr. 6.1b/111

-          na pólu: rovnoběžná sféra – tělesa cirkumpolární

Obr. 6.1c/111

-          v šířce 0º < φ < 90º: šikmá sféra

a)       tělesa cirkumpolární: 0º < p < φ 

b)       tělesa zapadající a vycházející:  φ < p < 180º - φ

c)       tělesa nevycházející: 180º - φ < p < 180º

 

3.1.2 Zdánlivý denní pohyb Slunce

-          pohyb Slunce v deklinaci a azimutu

 

3.1.2.1 Délka dnů a nocí na Zemi

Obr. 13.9a/286

-          důsledek oběhu Země kolem Slunce – změny δ a φ

Obr. 13.10/290

-          změny délky dne a noci v průběhu roku (tj. v závislosti na δ):

a)       v době rovnodenností dny a noci stejně dlouhé

b)       v den zimního slunovratu nejkratší den a nejdelší noc

c)       v den letního slunovratu nejdelší den a nejkratší noc

-          změny délky dne a noci v závislosti na φ:

a)       v den zimního slunovratu se délka dne zkracuje od rovníku k pólům

b)       v den letního slunovratu se délka dne prodlužuje od rovníku k pólům

-          za polárním kruhem v určité části roku bílý den (noc) vůbec nenastává – polární noc (polární den)

-          polární den:

podmínka výskytu: hSDK > -0º51' (35' – refrakce, 16' – poloměr Slunce)

podle odvození v kap. 2.4.2 je hSDK = φ - 90º + δS, tedy

φ - 90º + δS > -0º51'

geografická mez výskytu polárního dne: φ > 89º09' - δS

doba výskytu polárního dne: δ> 89º09' - φ

-          polární noc:

podmínka výskytu: hSHK < -0º51'

podle odvození v kap. 2.4.2 je hSHK = 90º - φ + δS, tedy

90º - φ + δS < -0º51'

geografická mez výskytu polární noci: φ > 90º51' + δS

doba výskytu polární noci: δ< φ - 90º51' 

 

3.1.2.4 Soumrakové jevy

Obr. 13.11/292

-          vznik soumrakových jevů:

a)       večerní soumrak (soumrak) – přechod mezi dnem a nocí

b)       ranní soumrak (svítání) – přechod mezi nocí a dnem

-          druhy soumraků:

a)       občanský (hS = -6º)

b)       nautický (hS = -12º)

c)       astronomický (hS = -18º)

-          červánky

-          stanovení začátku a konce soumraku ze vztahu (1), kdy se počítá cos tS a za hS se dosazuje postupně –6º, -12º a -18º:

čas začátku: tz = 12 – tS –E (E – časová rovnice)

čas ukončení: tu = 12 + tS –E

trvání soumraku: ranní = východ – tz, večerní = tu - západ

-          celonoční občanský soumrak - bílá noc:

podmínka výskytu: -6º £ hSDK £ -0º51'

podle odvození v kap. 2.4.2 je hSDK = φ - 90º + δS, tedy

-6º £ φ - 90º + δS £ -0º51'

geografické meze výskytu bílých nocí: 84º - δS £ φ £ 89º09' - δS

doba výskytu bílých nocí: 84º - φ £ δS £ 89º09' - φ

-          trvání soumraků se prodlužuje od rovníku (9,5 % délky roku) k pólům (27,5 %)