Základy regionální geografie

Regionální geografie : řeší vzájemné vztahy mezi obecnými disciplínami geografie

Cílem regionální geografie je tedy krajinná syntéza, v níž jde o vystižení vztahů mezi krajinnými prvky a činiteli a mezi krajinnými činiteli různého druhu navzájem.

Region = část geografického prostoru jakýmkoliv způsobem ohraničena. Lze hovořit o klasifikaci, typologii a také hierarchii regionů ; součást GP, vymezena třemi souřadnicemi

Krajina = region, který má v rámci celé prostorové výseče některé společné rysy.

Krajinný prvek = objekt či stav, který spoluurčuje ráz krajiny -> následek působení krajinných činitelů

Regionální geografie

1)          regionální geografie (popisná)

2)          Rajonizační přístup – hlavním úkolem je rozčlenění GP do segmentů vzájemně se lišících mírou hodnoty sledovaného jevu

3)          Ekologický přístup -> krajina je dynamický systém s měřitelným pohybem hmoty. Při použité tohoto přístupu však může dojít k rozdělení homogenního prostředí na části.

Areál (plocha matrice) -> plošky. Lokalita (bod) -> top(y). Mezi ploškami koridory

Klimax = stav souše určený makroklimatickou zonalitou

Klimatický klimax = stav, kdy se uplatňuje pouze vliv makroklimatu

Edafický klimax = klimax podmíněný polohou stanoviště (např. nadmořská výška), anomální tam kde je, svou obdobu má však v jiném klimat.pásmu

Vnitřní dynamika země narušuje stav KK -> čím víc, tím víc ustupuje vliv makroklimatu do pozadí ve prospěch geologie.

Geologické poměry lze vzít za vymezovací kritérium tehdy, pokud se projevují morfologicky.

Geologické poměry se podílejí na utváření krajinných prvků 1)fyzikálním rázem+chemismem hornin, 2) strukturou (tektonickou stavbou)

Každý přírodní prvek má geologický podklad a je tímto podkladem do určité míry ovlivněn.

Denudační řez =plocha utínající geologickou strukturu v úrovni povrchu souše

Strukturní reliéf = soulad reliéfu s geo.strukturou

Geolog. a klimat.vlivy na krajinu působí proti sobě.

kontimentální klima = klima autochtoní (na místě)

Klimax se projev : 1) rázem vegetačního krytu 2) půdním typem

Klimaxové indikátory : živočich, vegetace, půda

Střední kategorie klimatu : počasí (teď), povětrnost (týden), klima (roky)

Mezoklima = klim,a přízemních vrstev ATM do výšky, do které se projevuje vliv terénních překážek

Topoklima =  expozičně ovlivněné klima

Inverze = radiační, advekční (teplý vzduch se dostane nad studený např. vlivem anticyklóny)

Schéma údolí -> oblast působení makroklimatu, teplá svahová zóna, hladina inverze, oblast inverzního ochlazení u údolního dna

Kakerna = půdní řetězec (vertikální sled půd) Klimax.půda (černoz.), degrad.čerenozem, hnědoz, edafický klimax – podzol.

Krajinná konvergence = podobnost či totožnost zonálních či extrazonálních krajinných prvků.

Georeliéf = výsledek vzájemného působení poměrů geologických, klimatických a hydrologických

Stanovištní existenční podmínky = exist. podmínky pro organismy spjaté s vlastnostmi teritoria které obývají

Mimostanovištní existenční podmínky = podmínky, jimiž se živé organismy navzájem ovlivňují – 3typy

1) potravní (trofické), 2)antagonické (přítomnost jednoho vylučuje přítomnost druhého), 3) Konkurenční vztahy

Sukcese = vývoj vegetace od malého počtu druhů přes střední stadium (maximum) k klimaxu – počet klesá

Saprofytní organismy = organismy starající se o destrukci biomasy

Synantropní společenstva = organismy vázané na např. náspy, cesty apod.

Ekologická valence = rozsah stanovištních a mimostanovištních podmínek existence v celém komplexu.

Biocenóza= druhový výčet rostlin na daném stanovišti

Geobiocenóza=totéž, + inventarizace stavu

Ekosystém=zahrnuje i mimostaniční vztahy a vazby